Dnes je thursday, 28. march

AKTUÁLNÍ ČÍSLO ZRCADLA

reklama

Krátké zprávy

BOSKOVICE: Aktuální opatření v nemocnici

31.8.2022 0:39

S ohledem na epidemiologickou situaci jsou návštěvy v Nemocnici Boskovice povoleny jen ve středu a neděli od 14.30 do 16.30 hodin, s tím, že návštěva je vybavena vlastním respirátorem. Návštěvy nejsou povoleny u covidových pacientů. (hrr)

BOSKOVICE: Boskovičtí turisté oslavili 120 let

31.8.2022 0:38

V neděli 21. srpna 2022 si dali v 15 hodin sraz před pamětní deskou Karla Absolona, zakladatele Klubu českých turistů v Boskovicích, současné členky a členové místního klubu. Úvodního slova se ujal Jaroslav Oldřich, předseda klubu, který vzpomněl ve své řeči na jeho vznik. Karel Absolon tehdy v pátek 21.srpna 1902 předběhl o den Járu Cimrmana a založil pobočku českých turistů v Boskovicích. Činnost přerušila 1. světová válka a také fakt, že předseda spolku se tehdy stal ředitelem Gymnázia a po něm se nikdo neujal funkce předsedy klubu. V roce 1922 obnovili turisté svoji činnost a s přestávkami, které si vynutily události minulého století, zde fungují do dnes. Po něm přivítal přítomné místostarosta Petr Malach a mj. popřál jim, ať se jim daří i do budoucna. Na závěr položila místopředsedkyně Zdena Boháčková kytičku pod pamětní desku Karla Absolona.

Poté vyrazili turisté ke Kontribuční sýpce, kde mají papírenskou a tiskařskou dílnu bratři Ouještí vyrábějící zde různé upomínkové předměty. Zde byli seznámeni s historií sýpky a mohli si prohlédnout vystavené výrobky. Po prohlídce zamířili do sokolovny, aby se zde občerstvili a probrali zážitky z uplynulé vycházky. Monika Šindelková

BLANSKO: Zloděje prozradily stopy bot

24.3.2022 5:53

Trasologie společně s vynikající osobní znalostí blanenských policistů sehrála klíčovou roli v případě sobotního vloupání do tamějšího tabáku. Podezřelý osmadvacetiletý muž se totiž krátce před půlnocí pokusil vykopnout skleněnou výplň zdejší prodejny. Posléze sice celá výloha povolila, ale naštěstí se uvnitř šikovně zapřela o lednici, kdy tak zloděj neměl sebemenší šanci proklouznout dovnitř a raději bleskově zmizel. Nešika ale na místě zanechal hromadu stop. Mezi nimi byly právě i otisky podešví bot neznámého pachatele. Když pak místní policisté nedaleko místa činu zahlédli jim známého recidivistu, pohotově se podívali i na jeho podrážky. To už jim bylo jasné, že se trefili do černého a výtečníka z místa převezli rovnou na služebnu. Tomu pak v případě uznání vinny za trestný čin krádež a poškození cizí věci hrozí několikaletý pobyt za mřížemi. (hrr)

všechny

POCHOD PO R43

reklama

Dnešní akce

Sledujte nás!



Amerika křížem krážem: San Francisco - Zlatá brána v mlze

2.4.2015 11:58 | Původní vydání | Jaroslav Parma

Turistické centrum Fishermans Wharf of San Francisco je vlastně, jak napovídá překlad, rybářské molo nebo přístavní hráz. Je rozděleno na „Piery“ (přístaviště), které jsou očíslovány. Hodinový rozchod dostáváme u Pier 43½, odkud budeme vyplouvat na okružní plavbu. 

Amerika křížem krážem: San Francisco - Zlatá brána v mlze
Foto Jaroslav Parma

Největší lahůdkou v San Franciscu jsou údajně krabi, čemuž napovídá i název nejbližší restaurace – Franciscan Crab Restaurant. Jak jste ale už zjistili, dával jsem na svém putování před gurmánskými zážitky přednost těm turistickým, takže chutnost krabů nemohu potvrdit.

Vydávám se podél vody a na informační tabuli zjišťuji, že přístavní hráz, skládající se ze 42 částí (pierů), byla budována po dobu 50 let pod vedením 12 různých stavebních inženýrů. První z nich W. J. Lewis byl vybrán komisí v roce 1867 a hráz podle jeho návrhu stojí dodnes.

Největší atrakcí je ale Pier 39. Po zemětřesení v roce 1989 se zde objevila skupina 10-50 lachtanů (Sea lion). Pravděpodobně se jim zde zalíbilo, protože během několika měsíců se jejich počet zvýšil na více než 300. Rekordním počtem je zatím 1 701 lachtan z listopadu 2009. Kolik lachtanů jsem viděl já v květnu 2014? Hodně! Spočítat je bylo těžké. Pravděpodobně si uvědomují, že jsou pro turisty velkým divadlem a jako správní herci se také chovají. Neustále se předvádí, zejména mláďata, skáčí do vody, vyplavávají, lezou jeden přes druhého a také zpívají.

Pro turisty jsou zde naskládané dřevěné „tribuny“, na kterých můžete sedět a vše pozorovat. Pier 39 je také velkým obchodním centrem – jsou zde restaurace, obchody, tržiště s čerstvým ovocem (třešně, jahody, hrušky, hrozny, pomeranče, papaya, nektarinky, broskve, mandarinky, ryngle, jablka). Blíží se však čas naší okružní plavby, tak si kupuji jen „Hot dog“ (párek v rohlíku) a s dalšími členy naší výpravy kráčíme po nábřeží. Jak tak pojídám svou svačinku, najednou ucítím náraz do ramene, instinktivně se oženu a v příštím okamžiku se na zemi plácá pelikán a můj párek. Pelikán na něj dostal chuť, a jak jsem si ho dával k ústům, provedl nálet s cílem párku se zmocnit. Nepočítal ovšem s mou reakcí, takže jsem nakonec párek uhájil a racek po otřepání odlétl zkusit štěstí jinam.

Na okružní plavbu jsme se vydali se společností Red & White Fleet, která byla založena v roce 1892, tedy mnohem dříve, než největší atrakce, ke které vozí turisty. Ty atrakce jsou vlastně dvě. Ještě jsem vám neprozradil, že z přístaviště samozřejmě vidíte dva kilometry vzdálený ostrůvek a na něm jedno z nejznámějších vězení na světě – Alcatraz. V roce 1850 byla na ostrůvku vybudována obranná pevnost, která sloužila později jako vojenská věznice. Jako přísně střežená federální věznice sloužil Alcatraz v letech 1934 až 1963. Největší překážkou útěku z této věznice byla vzdálenost dvou kilometrů od břehu, studená voda (cca 10°C) a silné proudy. Napadá mně, že snad jen František Venclovský nebo Franta Kocourek by se o to mohli pokusit.

Loď vyráží nejdříve podél města směr druhá, určitě ještě větší, turistická atrakce – Golden Gate Bridge – Zlatá brána do San Francisckého zálivu. Na lodi je zima a díky mlžnému pásu jsme v podstatě za celý den Golden Gate ve své oranžové kráse na modrém pozadí nebe neviděli. Snažíme se fotit a filmovat alespoň torza, která z mlhy vystupují. Most podplouváme a za ním se otáčíme ke zpáteční cestě. Během ní obeplouváme Alcatraz. Většina pomocných budov je již v rozpadajícím se stavu. Udržuje se asi jen hlavní budova věznice, kam také míří stovky turistů, kteří zde mají při své plavbě zastávku. My ji nemáme, tak jen máváme a usmíváme se. Teď už pořád, protože nám úsměv zmrzl na tváři.

Po přistání se jdu najíst tentokrát již do bezpečí fast-food provozovny Subway a potom nás již jde pětice statečných na určené stanoviště, kam pro nás má přijet taxi a odvézt nás k heliportu. Máme totiž zaplacený let helikoptérou nad San Franciscem. Vše klaplo a náš řidič se prodírá hustou dopravou až ke Golden Gate Bridge (dnes tedy podruhé), který přejíždíme. Jedeme ještě asi dva kilometry a sjíždíme k pobřeží, kde je již připravena nádherná červená helikoptéra.

Po krátké bezpečnostní instruktáži nasedáme, podaří se mně získat místo u okénka, prostřední ve trojici, po kterých sedíme naproti sobě, takové štěstí nemá. Zjišťuji, jak je asi sardinkám v krabičce, než si ji otevřete. Na to ale nehledíte, protože oproti malému letadélku v Grand Canyonu, helikoptéra nabírá výšku téměř okamžitě, otáčí se a již se blížíme k městu. Začínáme samozřejmě u Golden Gate Bridge, viditelnost se nelepší.

Abychom si mohli most lépe prohlédnout, provádí pilot manévr, který se mně nejdříve jeví jako bláznovství. Vydává se s naší helikoptérou pod mostovku ve snaze most podletět. Vzhledem k tomu, že čtete tyto řádky, už víte, že se nám to podařilo, dokonce po obratu za mostem jsme si to zopakovali ještě na cestě zpět. Potom se již podél pobřeží vydáváme k centru města. Vidíme kolmé a strmé silnice, známé z filmových honiček. A také vidíme, proč nevidíme například Golden Gate. V určité výši se táhne podél celého pobřeží opar z mlhy, ale jen do určité výše.

Při pohledu z helikoptéry to tedy vypadá tak, že nad oparem svítí slunce a je tam modrá obloha, to stejné je i na zemi pod tímto oparem. Oblétáme Alcatraz a nalétáme nad Down Town – mrakodrapovou finanční čtvrť uprostřed San Francisca. Je to nádhera a i poslední den se zapisuje do mého cestovního deníku jako velký zážitek.

Během našeho letu si ostatní členové zájezdu prohlédli další atrakce San Francisca. Kabelové tramvaje, které jsou vytahovány na lanech do strmých ulic a jednu z nejklikatějších ulici světa Lombard Street.

Nakonec v podvečer zajíždíme přímo ke Golden Gate Bridge, pořizujeme asi nejlepší fotky za celý den a dokonce se po něm můžeme i kousek projít. Je to opravdový technický unikát.

Most Golden Gate je jeden z nejdelších a nejznámějších visutých mostů na světě. O jeho stavbě bylo rozhodnuto v roce 1930 a byla zahájena 5. ledna 1933. Do provozu byl slavnostně uveden 27. května 1937 pro pěší a o den později pro automobily; tehdy byl nejdelší na světě. Most má rozpětí pilířů 1 280 m, celková délka je 2 737 m. Má dvě nosná lana, každé má průměr 92 cm a skládá se ze 27 572 pramenů. Věže dosahují výšky 227,4 m nad mořem. Celé dílo váží 887 000 tun a obě věže drží pohromadě 600 000 nýtů. Poslední nýt měl být z ryzího zlata, ten kvůli své měkkosti při nýtování vyletěl a ztratil se v moři a byl nahrazen normálním nýtem. Most je natřen oranžovou barvou, která zlepšuje jeho viditelnost pro lodě při častých mlhách v oblasti.

Při cestě zpět na hotel se ještě zastavujeme na vyhlídce Twin Peaks, protože počasí nám přeje a je slunečno. Než se však vyšplháme až na vrchol kopce nad městem, počasí se opět zhoršuje a my místo vyhlídky na město opět vidíme jen mlhu. Tak tady bych teda nechtěl natáčet nějaký film. Jedině tak s názvem „Ztraceni v mlze“ nebo „Krále Šumavy“.

Poslední zážitek z mého putování opět potvrzuje, že Amerika je prostě země jiných rozměrů, než na které jsme zvyklí u nás. Po dojezdu na hotel vyrážím sehnat něco k snědku. V benzince na křižovatce nic není, tak se vydávám podél silnice dále. Asi po 10 minutách objevuji u silnice parkoviště a Bowling centrum. Super, tam by mohl být nějaký stánek. A také že je. Vcházím do obrovské haly, kde si ve velké restauraci objednávám pizzu a potom se rozhlédnu pořádně kolem sebe. V Boskovicích máme čtyři bowlingové dráhy, dovedu si představit i šesti a osmidráhy. Ale to co vidím zde… Je obsazeno všech 32 drah! Rodinami, které se více než bowlingu věnují hlavně gastronomii a společenské konverzaci. Děti si hrají, dospělí se baví, všichni se pořádně nají a ještě při tom „sportují“. Prostě paráda. Jen nechápu, odkud se ti všichni lidé sem sjeli? V okolí dvaceti kilometrů není žádná obydlená oblast. Ale je to asi o tom, že v této zemi se vzdálenosti měří jinak, než na co jsme zvyklí v naší společenské Evropě.

Po dobrém jídle odcházím do našeho hotelu k poslednímu noclehu. Zítra odlétáme domů.

Galerie k článku

Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma
Foto Jaroslav ParmaFoto Jaroslav Parma

Vytvořil Český server s.r.o.

© 2006 BBN s.r.o., ISSN 1802-3509