Dnes je saturday, 20. april

AKTUÁLNÍ ČÍSLO ZRCADLA

reklama

Krátké zprávy

BOSKOVICE: Aktuální opatření v nemocnici

31.8.2022 0:39

S ohledem na epidemiologickou situaci jsou návštěvy v Nemocnici Boskovice povoleny jen ve středu a neděli od 14.30 do 16.30 hodin, s tím, že návštěva je vybavena vlastním respirátorem. Návštěvy nejsou povoleny u covidových pacientů. (hrr)

BOSKOVICE: Boskovičtí turisté oslavili 120 let

31.8.2022 0:38

V neděli 21. srpna 2022 si dali v 15 hodin sraz před pamětní deskou Karla Absolona, zakladatele Klubu českých turistů v Boskovicích, současné členky a členové místního klubu. Úvodního slova se ujal Jaroslav Oldřich, předseda klubu, který vzpomněl ve své řeči na jeho vznik. Karel Absolon tehdy v pátek 21.srpna 1902 předběhl o den Járu Cimrmana a založil pobočku českých turistů v Boskovicích. Činnost přerušila 1. světová válka a také fakt, že předseda spolku se tehdy stal ředitelem Gymnázia a po něm se nikdo neujal funkce předsedy klubu. V roce 1922 obnovili turisté svoji činnost a s přestávkami, které si vynutily události minulého století, zde fungují do dnes. Po něm přivítal přítomné místostarosta Petr Malach a mj. popřál jim, ať se jim daří i do budoucna. Na závěr položila místopředsedkyně Zdena Boháčková kytičku pod pamětní desku Karla Absolona.

Poté vyrazili turisté ke Kontribuční sýpce, kde mají papírenskou a tiskařskou dílnu bratři Ouještí vyrábějící zde různé upomínkové předměty. Zde byli seznámeni s historií sýpky a mohli si prohlédnout vystavené výrobky. Po prohlídce zamířili do sokolovny, aby se zde občerstvili a probrali zážitky z uplynulé vycházky. Monika Šindelková

BLANSKO: Zloděje prozradily stopy bot

24.3.2022 5:53

Trasologie společně s vynikající osobní znalostí blanenských policistů sehrála klíčovou roli v případě sobotního vloupání do tamějšího tabáku. Podezřelý osmadvacetiletý muž se totiž krátce před půlnocí pokusil vykopnout skleněnou výplň zdejší prodejny. Posléze sice celá výloha povolila, ale naštěstí se uvnitř šikovně zapřela o lednici, kdy tak zloděj neměl sebemenší šanci proklouznout dovnitř a raději bleskově zmizel. Nešika ale na místě zanechal hromadu stop. Mezi nimi byly právě i otisky podešví bot neznámého pachatele. Když pak místní policisté nedaleko místa činu zahlédli jim známého recidivistu, pohotově se podívali i na jeho podrážky. To už jim bylo jasné, že se trefili do černého a výtečníka z místa převezli rovnou na služebnu. Tomu pak v případě uznání vinny za trestný čin krádež a poškození cizí věci hrozí několikaletý pobyt za mřížemi. (hrr)

všechny

POCHOD PO R43

reklama

Dnešní akce

Sledujte nás!



Brněnští antropologové dali podobu princezně z Býčí skály

10.5.2016 15:07 | Původní vydání | Michal Záboj

BRNO - Princezna z jeskyně Býčí skála dostala po více než dvou a půl tisíci letech opět svou tvář. Její pravděpodobnou podobu zrekonstruovali brněnští antropologové podle lebky, kterou v devatenáctém století nalezl Jindřich Wankel. 

Brněnští antropologové dali podobu princezně z Býčí skály
Antropologové dali tvář princezně z Býčí skály. Foto Moravské zemské muzeum

Jindřich Wankel v roce 1872 v Býčí skále odkryl jedno z nejbohatších evropských pravěkých nalezišť - jeskynní svatyni ze starší doby železné. Součástí nálezu byla vedle tisíců různých předmětů i čtyřicítka koster dětí i dospělých.

Téměř celý nález posléze Wankel prodal do vídeňského Přírodovědného muzea. Ponechal si pouze tři předměty, mezi nimi i lebku asi třicetileté ženy, která žila přibližně v první polovině 6. století před naším letopočtem. Později dostala jméno princezna z Býčí skály. Nyní je ve sbírkách Moravského zemského muzea.

Princezna z Býčí skály představuje první trojrozměrnou rekonstrukci tváře v Centru kulturní antropologie Moravského zemského muzea. Odborníci vytvořili její podobu metodou trojrozměrné sochařské rekonstrukce.

„Metoda rekonstrukce podoby zahrnuje mnoho neznámého a je nereálné očekávat rekonstrukci přesné podoby. Pozice a všeobecný tvar hlavních rysů mohou být rekonstruovány sice poměrně přesně, ale jemné detaily jako vrásky a záhyby kůže jsou nevyhnutelně spekulativní, protože se na lebce jejich poloha ani parametry nezachovávají. To samozřejmě platí i o dedukcích barvy očí či vlasů,“ vysvětlil vedoucí Centra kulturní antropologie muzea Petr Kostrhun.

Rekonstrukce tváře podoby princezny ale není jediným vědeckým výstupem, který se týká světoznámého naleziště Býčí skály. Kolektiv autorů jeskyni posoudil z pohledu archeologie, dějin kartografie a přírodních i společenských věd. „Bude zhodnocen význam jeskyně nejen v pravěku, ale také z hlediska přístupu ke krajině v novověku. Kniha vyjde v Moravském zemském muzeu pod názvem Jeskyně Býčí skála ve svých dějích a pradějích na začátku června,“ podotkla Eva Pánková z Moravského zemského muzea. 

Galerie k článku

Antropologové dali tvář princezně z Býčí skály. Foto Moravské zemské muzeumAntropologové dali tvář princezně z Býčí skály. Foto Moravské zemské muzeumAntropologové dali tvář princezně z Býčí skály. Foto Moravské zemské muzeumAntropologové dali tvář princezně z Býčí skály. Foto Moravské zemské muzeum
Antropologové dali tvář princezně z Býčí skály. Foto Moravské zemské muzeumAntropologové dali tvář princezně z Býčí skály. Foto Moravské zemské muzeumAntropologové dali tvář princezně z Býčí skály. Foto Moravské zemské muzeumAntropologové dali tvář princezně z Býčí skály. Foto Moravské zemské muzeum
Antropologové dali tvář princezně z Býčí skály. Foto Moravské zemské muzeumAntropologové dali tvář princezně z Býčí skály. Foto Moravské zemské muzeumAntropologové dali tvář princezně z Býčí skály. Foto Moravské zemské muzeum

Vytvořil Český server s.r.o.

© 2006 BBN s.r.o., ISSN 1802-3509