Hudební salónek v blanenském zámku se rozezněl hudbou

BLANSKO - Příjemné chvíle zažíváme se svými nejbližšími nejenom o Vánocích. Radujeme se nad rozbalenými dárky, těší nás vše ušlechtilé, ale je třeba se radovat i nad obyčejnými dárky od srdíčka. Téměř na konci prosince se těšilo překrásné duchovní náladě mnoho návštěvníků jedné z úžasných akcí blanenského muzea, neboť zpěvem a hudbou se rozezněl hudební salónek v blanenském zámku. Právě tady byl rozbalen ještě jeden překrásný dárek. 

A tak se u mě propojilo několik nečekaných středobodů – jedna slavnostní večerní chvíle se svátečním koncertem, dojímavý zpěv s tóny romantické či ve víru španělských rytmů tančící kytary, letní ukolébavka s ukolébavkou vánoční, umění s krásou a záplava dojmů s láskou. Všechny vánočně naladila hudba, jež vznikla prolínáním umu krásné ženy a charismatického muže.

Dárek to byl vskutku originální - z rukou dvou šikovných blanenských muzikantů, paní Hany Korčákové a Miloše Pernici, kteří ukázali, že umí. Umí nejenom hrát a zpívat, ale především rozdávat radost, štěstí, úsměvy a pohlazení všem, kteří mají srdce otevřené a touží být zase o trošku bohatší. Takové momenty v našich životech působí jako náhlé světlo, osvícení kulturního bohatství, tradic a umění, které nemusí spát, které může oslovovat a dělat náš svět příjemnějším, mírumilovnějším a lepším.

Ať už melancholie či baladičnost skladeb mnohé ukolébala nebo rytmické nápěvky roztleskaly ruce hostů, nálada byla výborná. Protože dobrý koncert se odvíjí také od dobrého publika, a to tentokrát vskutku bylo publikem vnímavým, hltajícím každičký podaný impuls. Chtíc, aby spal se tiše neslo éterem, aby bylo vystřídáno pastýřským Tedy poženem. Co to znamená? Přece Slyšeli jsme v Betlémě, že tam leží na seně – a možná někdo zatoužil kdesi hluboko ve svém nitru: I já bych rád k Betlému…

Tiše a ochotně purpura na plotně voní, stále voní, nikdo si nevšímá, jak život mění se v dým. Snad někde v podkroví básníci bláhoví pro ni slzy roní, hrany ji odzvoní rampouchem křišťálovým. Na konec nezazvonil zvonec, nýbrž zacinkaly rolničky, které poté rozezpívaly celý sál světoznámým vánočním tradicionálem.

Vše ale jednou končí, aby se mohl zrodit začátek něčeho nového – poslední tóny i poslední potlesk byl milou tečkou tohoto srdečného a bezprostředního koncertu ve stylovém prostředí s krásnou výpravou, s milými lidmi. Díky Vám za něj, a díky také roku 2017 za všechno co nám přinesl, čím nás obohatil. A vzhůru vstříc roku novému s přáním, aby byl i on naplněn šťastnými okamžiky, životodárným uměním i chvílemi s našimi blízkými ve zdraví a lásce.