Lubomír Toufar: V mládí jsem věřil, že pravda a láska zvítězí

BLANSKO - Sociálně demokratický poslanec Lubomír Toufar v letošních sněmovních volbách již nebude kandidovat. Rozhodl se, že odejde do politického i starobního důchodu. „V první řadě musím napravit resty, které mám,“ říká bývalý starosta Blanska v rozhovoru pro Zrcadlo.

Co Vás vedlo k rozhodnutí, že opustíte vysokou politiku?

Já jsem se tak rozhodl již před čtyřmi léty, kdy jsem do vysoké politiky vstupoval. Jedním z důvodů bylo, že jsem dosáhl důchodového věku a druhým, že jedno funkční období ve sněmovně bude ukončením mé politické kariéry, jak jsem předeslal před vstupem do ní.

Když jste se před necelými čtyřmi roky dostal do poslanecké sněmovny, nebyl jste úplným politickým nováčkem. Přesto, překvapilo Vás něco?

Je pravda, že jsem nebyl politickým nováčkem, ale vysoká politika je úplně něco jiného. Na komunální úrovni máte nějakou vizi a když přesvědčíte partnery, tak ji realizujete.  Ve vysoké politice se často velice mnoho diskutuje bez efektu. Posledním příkladem je poslední schůze sněmovny v pátek před prázdninami a novela zákona o exekucích. Byla dosti dlouhá debata a více než padesát technických připomínek, z nichž dost velká většina byla z neznalosti věci, a řada kolegů ukazovala na problémy, které již byly před několika lety napraveny.

Lidé občas mají tendenci mluvit o poslancích jako o těch, co nevnímají realitu všedního života. Souhlasíte s tím? Jak jste to vnímal Vy?

Já myslím, že realitu nevnímají ti, kteří jsou v poslaneckých lavicích tři a více období, i když to neplatí obecně. Já se v realitě všedního života pohybuji stále, takže jsem s tím problém neměl.

Jak vlastně vypadá takový všední den pracovní den poslance?

Pokud je schůze sněmovny, která obvykle začíná v úterý ve čtrnáct hodin, tak před ní zasedají politické kluby, kde se řeší problematické body nastávající schůze. Sněmovna pak obyčejně končí v sedm večer, pokud se nerozhodne o pokračování po devatenácté či jednadvacáté hodině. V pátek bývá konec většinou ve čtrnáct hodin. Takže je to časově i psychicky náročné. V týdnech výborových probíhají schůze výborů. Já jsem členem kontrolního výboru a výboru pro evropské záležitosti včetně místopředsedy podvýboru pro migraci a azylovou politiku. Náplň práce ve výborech, když ji chcete dělat zodpovědně, je na plný pracovní úvazek.  V pondělí obvykle bývám ve své poslanecké kanceláři a ještě bývají poslanecké týdny pro činnost v regionu, kterých však bylo minimálně.

Kdybyste měl zhodnotit, co se Vám povedlo a nepovedlo za ty skoro čtyři roky ve sněmovně, co byste řekl?

Já osobně jsem neměl ambice navrhnout a prosadit nějaký zákon či novelu. Jsem přesvědčen, že toto je náplní vlády, která má k tomu veškeré předpoklady včetně legislativní rady vlády. Poslanecké návrhy, pokud nenapravovaly zjevné chyby v zákonech, většinou nebyly na odpovídající úrovni navrženy. Já osobně však nejsem příznivcem neustálého přijímání nových zákonů s představou, čím více tím lépe, ale právě naopak. Myslím, že by měla přijít revize zákonů a nepotřebné či nesmyslné zrušit.

Je pár měsíců před volbami, jaká je v poslanecké sněmovně nálada?

Je cítit, že je před volbami a někteří se snaží již dělat předvolební kampaň. Ale není to pravidlem a jsou dny, kdy sněmovna funguje lépe než uprostřed volebního období. Nevím, čím to je, ale je to tak.

Jak vnímáte současnou politickou situaci?

Já nevidím politickou situaci špatně. Jsem přesvědčen, že za stávající koalice se podařila spousta pozitivních věcí, ekonomika dobře funguje, v ČR je nejnižší nezaměstnanost v EU a další pozitivní věci.  To, že jsme stále dost daleko za Německem či Rakouskem je pravda a je třeba, aby následující vlády a politické garnitury místo žabomyších válek se snažily na tyto státy dotáhnout. Já vidím problém ne v krizi ekonomické, ale morální, která nastala po sametové revoluci a stále není na úrovni, kterou bych si představoval a přál.

Jaký podle Vás čeká sociální demokracii výsledek v podzimních volbách?

Já věřím, že sociální demokracie zůstane nejsilnější levicovou stranou a že se přiblíží 20 procentům. Podle všech indicií a nálad vyhraje ANO 2011, které má dobře zvládnutou PR. Dle mého názoru neexistují jednoduchá řešení na složité problémy. Většinou to každý pozná, až se v situaci ocitne a je jedno, jestli je to na komunální úrovni či v centru.

Sledujete dění v Blansku? Jak hodnotíte vývoj města, kde jste byl starostou, a některé projekty, které hýbou veřejným míněním ve městě, například stále nedokončenou úpravu plochy po zbouraném hotelu Dukla a další?

Myslím, že se v Blansku udělala a dělá spousta pozitivních věcí. Co se týče nedokončené plochy po zbouraném hotelu Dukla, to mě mrzí, ale věřím, že se to dá brzy do pořádku. Já osobně jsem nepreferoval koupi hotelu za každou cenu ani jeho zbourání. Ale samozřejmě jako demokrat beru, že většinová vůle byla jiná.

Čemu se chcete po opuštění poslaneckých lavic věnovat?

V první řadě musím napravit resty, které mám. Musím dokončit terénní úpravy kolem domku po rodičích ve Žďáru, který jsem si nechal zrekonstruovat. Beru to jako dědictví předků, a proto nerad bourám. No a pak se uvidí. Odpočívat mě baví jenom chvíli.

Pro čtenáře Zrcadla jste pravidelně psal své Postřehy z poslanecké sněmovny. Soudě dle čtenosti a ohlasů byly velmi oblíbené. Bavilo Vás to, jak jste hledal témata?

To mě velice těší, že se moje ohlasy líbily a psát postřehy mě bavilo. Snažil jsem se o to, aby to čtenáře i trošku pobavilo. Témata jsem nehledal, vždy to bylo něco, co mě v tu chvíli napadlo.

Máte nějaké životní krédo? Jak zní?

V mládí jsem byl dost velký idealista a věřil, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. I když už takový idealista nejsem, přesto si přeji, aby tomu tak bylo. V současné době se stalo mým životním krédem latinské rčení  "Carpe diem" neboli "Užívej dne" .