Dnes je úterý, 23. říjen

Krátké zprávy

KRASOVÁ: Zásobil se cigaretami

2.10.2018 23:44

Cigaretami se asi potřeboval řádně zásobit zatím neznámý pachatel. Ten se v noci v Krasové násilím dostal do tamní prodejny se smíšeným zbožím. Po poničení vstupních dveří sebral cigarety různých značek za asi padesát tisíc korun. Stejným způsobem se dostal možná stejný pachatel do prodejny v Deštné. Tam sebral rovněž cigarety a tabákové výrobky za asi čtyřicet tisíc korun. V obou prodejnách způsobil zloděj celkovou škodu za skoro sto tisíc korun. (hrr)

KŘTINY: Zámek kolo neochránil

2.10.2018 23:44

Zámek na nosiči upevněném na střeše osobního automobilu značky Toyota neochránil na parkovišti před penzionem ve Křtinách horské kolo třicetileté majitelky. Ta odstavila večer před ubytovacím zařízením auto i s kolem na střeše. Když se ráno k autu vrátila, kolo v hodnotě nejméně deset tisíc korun bylo pryč. Zloděj ho odcizil po poškození zámku nosiče. (hrr)

DLOUHÁ LHOTA: Kradl v obecním lese

2.10.2018 23:43

Do obecního lesa v Dlouhé Lhotě v letních měsících jezdil jako do svého zatím neznámý pachatel. Ten v průběhu několika měsíců na dvou místech postupně pokácel třicítku vzrostlých stromů. Odcizením asi třiceti kubíků dřeva tak způsobil obci škodu za nejméně třicet tisíc korun. (hrr)

všechny

Dnešní akce

Sledujte nás!



Moravský kras se stane nejmladší CHKO v České republice

3.12.2017 9:23 | Původní vydání | Martin Jelínek

BLANSKO - Moravský kras je nejstarší moravskou chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Vyhlášen byl již v roce 1956. Přesto tuto jedinečnou přírodní lokalitu, v níž bylo dosud zmapováno přes 1130 jeskyní, čeká opětovné vyhlášení chráněnou krajinnou oblastí. Bude tak zároveň nejstarší, a kuriózně také nejmladší chráněnou krajinnou oblastí na Moravě.

Moravský kras se stane nejmladší CHKO v České republice
Krápníky v Amatérské jeskyni. Foto archiv Leoše Štefky

S opětovným vyhlášením se počítá do konce příštího roku. Nová CHKO bude o něco větší než ta současná, bude na rozdíl od té nynější přesně vymezena, a především se podstatně změní hospodaření zemědělců v některých jejich částech. Desítky hektarů polí bude nutné zatravnit, a to kvůli lepší ochraně jeskyní, jejich krápníků i živočichů, kteří v nichž žijí.

Více k tématu prozradil v rozhovoru pro Zrcadlo vedoucí této CHKO Leoš Štefka.

Proč je nutné ji vyhlásit znovu?

V první řadě máme problém s vymezením hranic CHKO. Když ji v roce 1956 vyhlásilo tehdejší ministerstvo školství a kultury, písemně sice vymezilo, kde se chráněná krajinná oblast rozkládá, schází nám ale originální, původní mapa tohoto území. Historický popis nám nestačí. Mnohé se za uplynulá desetiletí změnilo. Zmizely přírodní cesty. Některé lesní cesty zarostly a polní byly rozorány či zatravněny. Nejsme si jisti tím, kde přesně vede hranice krasu například v Holštejně, Kanicích a vůbec na jihu Moravského krasu je to velký problém.

Jaké jsou další důvody k opětovnému vyhlášení?

Nyní má CHKO rozděleno své území do tří zón, nově budou čtyři. Nově například nebude správa CHKO vstupovat do rozhodování o nové výstavbě v obcích, které leží na území Moravského krasu. Dále je nutné do tohoto území nově zahrnout místa, kde jsou například závrty. Jde o propadliny v zemi, pod nimiž se mohou nacházet neprobádané jeskyně. Kras je živým územím, živou přírodou, což dokládá například to, že každý rok objeví zemědělci na polích nějaký nový závrt, který by mohl signalizovat nezmapované prostory v podzemí. 

Jak se tedy konkrétně posunou hranice krasu?

V některých částech CHKO se území nepatrně zmenší, popřípadě něco z krasu vypustíme, a naopak nějakou novou parcelu do něj zase začleníme. Týká se to hlavně střední a severní části krasu, konkrétně jde o katastr například Ostrova u Macochy, Petrovic, Žďáru, nebo městyse Jedovnice. Podstatně se rozšíříme v nejjižnější části, a to zhruba o 440 hektarů. U Bílovic nad Svitavou se stane novou částí krasu Těsnohlídkovo údolí. Chceme do něj začlenit i zalesněnou stráň mezi lomem Hády a řekou Svitavou. Jde o prostor mezi Brnem a Bílovicemi nad Svitavou. Současná CHKO je tam vymezena starou cestou ztracenou někde ve stráni.

Nejvíce pocítí změnu zemědělci...

Jde o to, že se nám dostává z polí nekvalitní voda do podzemí. Nekvalitní vodou myslím vodu nasáklou hnojivy. Především jde o pesticidy. Poškozují nejen krápníkovou výzdobu v podzemí, ale neprospívají ani tamním živočichům. Chceme dosáhnout toho, aby nám vtékala do podzemí čistá voda. To je pro ochranu podzemí naprosto zásadní záležitost.

Samozřejmě, že část jeskyní, a to možná poměrně významnou část podzemí, neznáme a nemáme ji tedy zmapovanou. Nicméně v prostoru nad jeskyněmi, které známe, by již neměla být pole. Lány s kukuřicí nebo řepkou by měly v budoucnu nahradit louky. Nad každou jeskyní byl měl být na povrchu ochranný zhruba 200 metrů dlouhý zatravněný pás.

Chceme chránit i závrty. Například největším z nich je Společňák u Vilémovic. Jenže tam se intenzivně zemědělsky hospodaří až na jeho okraji, tedy až na hraně, což je špatně. V budoucnu by okolo každého závrtu měl být zelený ochranný zatravněný prostor o poloměru zhruba 30 metrů. Změna hospodaření, tedy přeměna polí na louky, se bude týkat zhruba 80 hektarů pozemků v centrální části krasu. Nejvíce z těchto pozemků leží na Ostrovské plošině.

Z toho ale zemědělci nebudou mít radost...

Je to pro ně nepříjemná změna. Na druhé straně nebudou ztrátoví. Finanční ztráty na tomto území jim totiž nahradí stát. Jinými slovy uhradí původní zemědělské výnosy z nově zatravněných oblastí. Navíc vzniknou pozemky, které bude nutné sekat, nebo v lepším případě spásat. Jen připomenu, že jsme v minulosti podpořili návrat ovcí do Moravského krasu. Nyní je chová zemědělské družstvo Zemspol. Stádo znají turisté například z Macošské stráně, kterou ovečky v sezoně spásají. Návrat k pastvě je podle nás jednoznačně správným krokem k ochraně krajiny. Krasu by jistě prospělo, kdyby těchto stád bylo více.

Jak daleko jsou přípravy na znovuvyhlášení CHKO? 

Pracujeme na podkladech pro ministerstvo životního prostředí, s nímž vše konzultujeme. Celá tato změna byla nutná, protože naposledy jsme vymezovali jednotlivé zóny v CHKO v roce 1994 a od té doby se mnohé změnilo. Kras totiž známe po všech stránkách mnohem lépe.

Samozřejmě bude nutné se za čas, dejme tomu za několik let, opětovně podívat, jak jsou stanoveny zóny v krasu, a to od jedničky, v níž se nehospodaří vůbec, až po zónu čtyři, do níž budou nově zahrnuty obydlené části krasu. Zpřesňování a úprava zón bude nutná s ohledem na to, že neustále poznáváme nové části Moravského krasu, které jsou ukryty pod povrchem.

Vytvořil Český server s.r.o.

© 2006 BBN s.r.o., ISSN 1802-3509