Poslední události II. sv. války tak, jak je zachytila olešnická kronika

Olešnice - Události popsané kronikářem Josefem Višinkou tak, jak je prožíval, viděl a v kronice zaznamenal.

Oběti

Úkolem partyzánů bylo znepokojovati Němce a vázati větší německé síly, které by jinak mohly býti použity na frontě. Tento úkol partyzáni splnili.

Obyvatelé našich vesnic přinesli však veliké oběti partyzánskému hnutí. Němci totiž trestali velmi přísně každého, kdo partyzány podporoval. Tito lidé byli ve stálém nebezpečí, ani chvilku si nebyli jistí životem.

V Pivonicích byl 19. ledna zatčen partyzán Ivan, který se při mučení přiznal, u koho se zdržoval. Proto dne 20. ledna ve 2 hodiny v noci byl zatčen Čeněk Hlaváček z Brťoví a Ladislav Štarha ze Čtyř Dvorů. Byli uvězněni v Kounicových kolejích v Brně a potom ve Flosenburku, kde Hlaváček zemřel. Kde byl umučen Štarha se neví.

Dne 8. února zatčen majitel samoty Karlov pod Louckým dvorem, Prudil se svou manželkou a 11 letým synem. Byli uvězněni v Letovicích, odkud odesláni prý do Brna, kde všechna stopa po nich mizí. (Poznámka: Všichni byli popraveni v první polovině dubna 1945 v Kounicových kolejích v Brně). Dne 21.února zatčen tasovický občan Dostál a celá rodina Škrabalova v Tasovicích. Matka, syn a tři dcery. Tito všichni byli asi umučeni v Letovicích. Čest budiž jejich památce! Při výslechu neprozradili nikoho, jinak by celá řada lidí byla nešťastná. (Poznámka:Také oni byli popraveni 10. dubna 1945 v Mauthausenu).

Nejhorší bylo, že gestapo posílalo do vesnic svoje náhončí, kteří se vydávali za partyzány a vše zjištěné hlásili gestapu. Lidé nevěděli někdy, koho mají před sebou. Toto se stalo osudným Josefu Štarhovi z Petrova.

 K němu přišli na noc dne 30. ledna čtyři partyzáni. Počínali si velmi neopatrně a tak, že to budilo zdání, že to jsou tzv.Vlasovci, zaprodanci Němců. Proto Jos. Štarha je ohlásil německým polním četníkům v Kunštátě. Tito přijeli již 31. ledna do Petrova, obstoupili ves a zahájili palbu na Štarhův statek. Partyzáni se snažili zachránit útěkem. Podařilo se to jen dvěma. Jeden padl, druhý těžce zraněný byl zajat, ale cestou do Kunštátu zemřel. Obec petrovská musela dát střelbou poškozený statek opravit.

Dne 22. února večer vtrhli partyzáni do Petrova, Josefa Štarhu vyvedli ze statku a po krátkém výslechu jej zastřelili na mostě v dolní části obce.

Poprava

Dne 14. dubna 1945 byli popraveni v Brně v Kounicových kolejích olešničtí rodáci part. poručík Vladimír Blažka a jeho bratranec Alois Bauer.

Vlad. Blažka se narodil v Olešnici 12.prosince 1920 v domě č.p. 192. Jako chlapec se odstěhoval s rodiči do Brna. Vyučil se obchodníkem a soukromě studoval střední školu. Za okupace byl nasazen na práci v Berlíně, kde pro sabotáže vězněn ve Spandau – West, potom poslán na přeškolení do Štrasburgu a pak Weiner–Neudorf Grisfeld. Zde organizoval dobrovolníky do Titovy armády v Jugoslávii. Konečně při jedné kulturní cestě do Jugoslávie byl chycen na chorvatských hranicích a odvlečen do věznice v Mariboru a tam půl roku vězněn. Pak byl nasazen do továrny v Dubnici nad Váhom na Slovensku.

Odtud se mu podařilo přejít k slovenským partyzánům, kde se zúčastnil slovenského povstání v I. čsl. armádě, I. brigádě generála Goliana. V prosinci 1944 odešel do Brna k rodičům, kde pracoval dále na osvobození národa pod krycím jménem Poruba. Poslední jeho čin – zastřelení SS hauptscharfführera Gőlnera, před kanceláří gestapa - byl prozrazen a Vlad. Blažka zatčen dne 22. března 1945, zároveň se svým bratrancem Aloisem Bauerem, narozeným dne 23. května 1926 v č.p. 146, jako svým pomocníkem. Oba byly vězněni a krutě mučeni v Kounicových kolejích v Brně. Ač sami zrazeni, nikoho neprozradili. Odsouzeni k smrti zastřelením a rozsudek proveden 14. dubna 1945.

 Těla bratranců byla po tříměsíčním hledání na čestném místě Ústř. hřbitova v Brně – skup. 25. Oba jmenovaní byli vyznamenáni čsl. Válečným křížem „in memoriam.“

Pokračování příště

Konec 2. sv. války pohledem olešnického kronikáře