Při bourání zdi v Blansku nálezce objevil vzácný stříbrný poklad

BLANSKO - Za uplynulých zhruba 150 let se našlo v Blansku celkem pět pokladů. O některých se toho mnoho neví, ale jeden z nich přesahuje svým významem blanenský region. Jde o hrníček s 800 stříbrnými denáry z 11. století, který se našel v 1904 v Bezručově ulici, tedy jen pár kroků od náměstí Svobody.

Právě tento poklad by v budoucnu chtělo připomenout ve své připravované archeologické expozici v zámku Muzeum Blanenska. Před 113 lety údajně jistý pan Šebela boural starou zeď v místě, kde dnes stojí moderní budova jedné ze zdravotních pojišťoven. V jejich základech našel keramickou nádobku s 800 stříbrňáky. Šlo o denáry olomouckého přemyslovského knížete Oty I. Sličného. Zachovala se z nich zhruba polovina, která je součástí sbírek Moravského zemského muzea (MZM) v Brně.

„Podobných nálezů těchto denárů máme na celé Moravě do deseti. Jde tedy o mimořádný objev. Zajímavé je, že mezi denáry nebyl žádný jiný peníz, jak je to u pokladů obvyklé. Navíc se na nich zachoval takzvaný ražební lesk. Jakoby si je krátce před zakopáním do země někdo vyzvedl přímo v knížecí mincovně,“ řekl Zrcadlu Jiří Doležel z Akademie věd ČR.

Možná šlo podle něj o platbu, kterou někdo dostal za své služby, pak se vydal do Brna, měl strach o své peníze, zakopal je někde u cesty a pak se pro ně už nevrátil, protože pravděpodobně zemřel. „Musíme si uvědomit, že v té době Blansko neexistovalo. Na jeho místě, možná někde u současného kostela sv. Martina, stálo možná pár domků, ale možná že ani to ne. Všude byly lesy,“ řekla vedoucí numismatického oddělení MZM Dagmar Grossmannová. 

Denáry mají na jedné straně vyraženou ruku - coby symbol boží ruky a na straně druhé kříž se symboly evangelistů. Před zhruba tisíci lety šlo o slušnou sumu, za níž šlo pořídit prosperující dvorec. Otázky spojené s tímto i dalšími poklady se již ani nikdy nepodaří zodpovědět.

Je sice málo pravděpodobné, že by blanenské muzeum získalo k vystavení přímo stříbrné denáry, ale lze vytvořit i jejich kopie. „Určitě bychom chtěli historii a význam pokladu přiblížit našim návštěvníkům,“ uvedla ředitelka muzea Pavlína Komínková.

O dalších pokladech z Blanska se toho moc neví. Jsou to jen střípky informací. Další se našel ve Vodní ulici v někdejším zahradnictví a šlo o mince z 13. století vydané za vlády Přemysla Otakara II. Drobné mince z 15. století byly objeveny při úpravě koryta řeky Svitavy nedaleko současné čerpací stanice firmy Benzina. V dokumentaci lze najít také zmínku o tom, že se v Blansku našly Pražské groše ražené v období Vladislava Jagelonského. Další data chybí.

„Nálezci pokladů by vždy měli mít na mysli jediné - že nález musí oficiálně ohlásit. Nechat si jej je protizákonné. Nálezcům pak přináleží finanční odměna,“ dodala Grossmannová.