Starosta Blanska Ivo Polák: ČSSD potřebuje nový vítr

BLANSKO - Podzimní parlamentní volby dopadly pro ČSSD fiaskem. Sociální demokracie se nyní potýká s bouřlivou vnitrostranickou diskuzí o dalším směřováním strany. Největší obavy jsou z toho, aby z někdejšího výsluní české politiky nebyla odsunuta na její okraj. V souvislosti s tím vznikla vnitrostranická iniciativa nazvaná Zachraňme ČSSD.

Jejím cílem je prosadit modernizaci celé sociální demokracie. Mezi šestnácti signatáři této názorové platformy je například bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek, někdejší senátor a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, starosta Vyškova Karel Goldemund, hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek, a také blanenský starosta Ivo Polák, který je předsedou blanenské oblastní organizace ČSSD.  Zrcadlu k Zachraňme ČSSD poskytl rozhovor.

Proč jste se přidal k iniciativě?

Po parlamentních volbách, které jsme katastrofálně prohráli a z někdejších 22 procent volebního zisku jsme spadli na pouhých sedm procent, mně vadilo to, že vedení sociální demokracie neudělalo žádnou sebereflexi. Jinými slovy vůbec neanalyzovalo příčinu této katastrofické porážky a propadu. Vlastně se jen samo propadlo do mlčení. Myslím, že po prohraných volbách by měly zaznít analýzy, proč se tak stalo. Musí se hledat náprava.

Jak by se mělo postupovat?

Je nutná otevřená diskuze o současném stavu ve straně. Jde o to zjistit, proč vůbec nastal. Musíme hledat řešení. Do diskuze by měla být zapojena celá členská základna. Tento stav nelze řešit na úrovni stranického sekretariátu nebo funkcionářů ČSSD. Jsem přesvědčený o tom, že připravovaný únorový sjezd nebude stačit k tomu, abychom tyto věci vyřešili.

Půjde jen o jednodenní záležitost, na níž nebude až tolik prostoru pro diskuzi. Mimořádný sjezd by měl být jen zahájením celostranické diskuze s tím, že na dalším, který se uskuteční v druhé polovině roku, bychom už měli jednat o konkrétních změnách.

Hovoří se o zavedení přímé volby předsedy ČSSD...

Je to jedna z důležitých změn, která by určitě straně pomohla. Je to ale otázka změny stranických stanov, v nichž přímou volbu předsedy nemáme zakotvenou. Celkově je nutné stanovy zefektivnit. Je nutné shromáždit ještě více podnětů je změnám, nikoli od vedení, ale z okresních a krajských organizací a pak o nich seriózně a podrobně diskutovat.

O čem by se mělo ještě jednat?

Zatímco na únorovém sjezdu bychom měli mluvit o naší případné účasti či neúčasti ve vládě, na dalším sjezdu je třeba rozhodnout o tom, kam má dál ČSSD směřovat. Názorově jsme se v minulosti až příliš rozkročili, což se neosvědčilo. Nesmíme být názorově rozplizlí. Musíme zacílit na naše tradiční voliče a přimět je k návratu k nám coby ke stabilní straně, která má na české politické scéně své dlouhodobé a nezaměnitelné místo.

Jak ale v té současné situaci vytvořit nové vedení?

Variant je více. Mnoho věcí za vlády Bohuslava Sobotky se podařilo, jenže my jsme je u lidí neuměli prodat, a to je zásadní chyba. Někteří členové současného vedení by se v budoucnu mohli uplatnit v novém vedení. Někteří členové někdejšího vedení, kteří byli kdysi odstaveni od funkcí, by se také mohli nově uplatnit ve vedení. Má to ale svá úskalí a mohly by vznikat zbytečné konflikty. Jsem si jistý, že na komunální úrovni, na krajích a radnicích máme dost kvalitních lidí, kteří mají zkušenosti, odvedli nemalý kus práce a mají co nabídnout. ČSSD potřebuje nový vítr do plachet, a ten by jí mohli dát právě tito pro celostátní politiku noví lidé.

Koho chcete za nového předsedu strany?

Neřeknu žádné jméno. Kandidáti se profilují a já si počkám až na sjezd. Rozhodně bych ale uvítal přímou volbu předsedy, aby byli kandidáti nuceni si získávat podporu od zdola, tedy u okresních a krajských organizací. Musí jít o osobnost, která nedovolí, abychom se jako kdysi ODS potáceli při parlamentních volbách někde kolem pětiprocentního volebního zisku a balancovali tak na hranici zvolitelnosti. Naše tradiční místo je někde na dvaceti až pětadvaceti procentech hlasů a na tuto úroveň se po všech změnách, které budou nezbytné, musíme vrátit. Jen tak budeme moci plnohodnotně prosazovat náš program. Je to samozřejmě i o tom, že se musíme naučit lépe prodávat naši práci, tedy lépe naše výsledky prezentovat veřejnosti.