V boskovické hvězdárně pozorovali úplné zatmění Měsíce

BOSKOVICE – Na časné ráno z neděle na pondělí čekali především astronomové a mnoho amatérských pozorovatelů na malých hvězdárnách. Od tří hodin došlo k vzácnému úkazu - úplnému zatmění Měsíce, které bylo možné sledovat ve všech jeho fázích po celou jeho dobu, tedy asi kolem čtyř hodin. 

Tento jev je v takovém rozsahu viditelný jen velmi zřídla a jednou za několik desítek let. Proto stojí za to ukrást pár hodin spánku a osobně jej zhlédnout.

Amatérský pozorovatel Pavel Kopecký též nelitoval probdělé noci a vyrazil se na výjimečný úkaz podívat astronomickým dalekohledem. V Boskovicích je totiž malá hvězdárna skrytá za typickým ozubením místní Základní umělecké školy, jíž má tento  odborník a učitel místního gymnázia dlouhá léta ve své péči. Jinak tato pozorovatelna spadá pod Kulturní zařízení města.

I já jsem se vydal ztichlým nočním městem, abych na vlastní oči viděl toto skvělé divadlo. Cestu z domova ozařoval velký Měsíc, pouliční lampy tvořily strašidelné stíny, v dálce se občas ozvalo štěkání psa. Málokdy má člověk možnost vidět svoje město pohroužené do spánku v tuto pozdní noční hodinu.

Čím víc jsme se blížili ke škole, tím více se obloha začala pokrývat mraky, které nevěstily nic dobrého. I přes to jsme opatrně odsunuli střechu a čekali, zda se na nás usměje štěstí. Usmálo se, tak jsme viděli postupující zemský stín přes měsíční kotouč.

Ne nadlouho, jakmile mělo přijít vyvrcholení, kdy se celý Měsíc měl schovat do stínu Země a zčervenat, schoval se, ale za husté mraky. A to na dost dlouho. Pavel Kopecký seběhl dolů do tepla k počítači zjistit situaci. Po chvíli se vrátil a prohlásil vítězoslavně: „Za půl hodiny se obloha vyčistí, musíme vydržet.“

Já jsem tomu moc nevěřil, ale mlčky jsem souhlasil. Je to přece odborník, tak má pravdu a bohaté zkušenosti. Dobu čekání jsme využili na krátkou slovní reportáž pro BTV – Boskovickou televizi. A pak to přišlo. Pavel Kopecký nelhal. Sice ne za půl hodiny, ale tak za celou se obloha pomalu a nesměle počala od severovýchodu otvírat, na východě se rozzářila Venuše intenzivním světlem. Pomaličku a jakoby nejistě začalo svítat. Ochladilo se ještě víc, ale toho jsme si nevšímali. Hltali jsme nevšední přírodní úkaz.

Zpočátku se Měsíci zpoza mraků moc nechtělo, ale nakonec se ukázal nízko nad obzorem vlevo od věže radnice v celé své kráse. Snažili jsme se alespoň něco zachytit objektivy svých fotoaparátů a kamer. Do ticha bylo slyšet jen slabé bzučení pohonu dalekohledu. I tam jsme se občas podívali, Měsíc se v okuláru zdál až neskutečně blízko. Na přechodu světla a stínu bylo možno rozeznat pohoří, krátery a další nerovnosti měsíční krajiny. Byla to jedním slovem nádhera, jaká se nevidí moc často. I té červené barvy na něm ještě trochu zbylo, tak jsme si užili i to.

 „Úkaz byl pozorovatelný z celého území ČR. Byl způsoben tím, že měsíc byl v úplňku a jeho postavení se zemí a Sluncem bylo v jedné přímce. Všechna tři tělesa byla v zákrytu. Červená barva měsíce při úplném zatmění je způsobena lomem světla v zemské atmosféře, kdy jeho červená složka se ohýbá nejvíce. Naposledy byl jev u nás pozorovatelný v roce 2011, další bude 27. července 2018. Celý průběh zatmění bude viditelný až v roce 2029. Tentokrát byl měsíc též neobvykle velký, šlo o takzvaný superúplněk. Měsíc byl cca hodinu před zatměním na své dráze nejblíže zemi cca 357 000 kilometrů, tento úplněk byl největší v roce 2015. Závěrem chci pozvat na veřejné pozorování 19. října 2015. Budu se na Vás těšit,“ upřesnil Pavel Kopecký.

Svítání bylo stále intenzivnější, však již byla pokročilá doba kolem půl sedmé. Rychle pořídit ještě pár snímků Radnice s Měsícem a zatáhnout střechu. Po probdělé noci jsme se stále ještě ztichlými ulicemi, byl přece státní svátek, vydali pomalu k domovu. „Nakonec to čekání přece jen nebylo marné,“ shodli jsme se.