S ohledem na epidemiologickou situaci jsou návštěvy v Nemocnici Boskovice povoleny jen ve středu a neděli od 14.30 do 16.30 hodin, s tím, že návštěva je vybavena vlastním respirátorem. Návštěvy nejsou povoleny u covidových pacientů. (hrr)
V neděli 21. srpna 2022 si dali v 15 hodin sraz před pamětní deskou Karla Absolona, zakladatele Klubu českých turistů v Boskovicích, současné členky a členové místního klubu. Úvodního slova se ujal Jaroslav Oldřich, předseda klubu, který vzpomněl ve své řeči na jeho vznik. Karel Absolon tehdy v pátek 21.srpna 1902 předběhl o den Járu Cimrmana a založil pobočku českých turistů v Boskovicích. Činnost přerušila 1. světová válka a také fakt, že předseda spolku se tehdy stal ředitelem Gymnázia a po něm se nikdo neujal funkce předsedy klubu. V roce 1922 obnovili turisté svoji činnost a s přestávkami, které si vynutily události minulého století, zde fungují do dnes. Po něm přivítal přítomné místostarosta Petr Malach a mj. popřál jim, ať se jim daří i do budoucna. Na závěr položila místopředsedkyně Zdena Boháčková kytičku pod pamětní desku Karla Absolona.
Poté vyrazili turisté ke Kontribuční sýpce, kde mají papírenskou a tiskařskou dílnu bratři Ouještí vyrábějící zde různé upomínkové předměty. Zde byli seznámeni s historií sýpky a mohli si prohlédnout vystavené výrobky. Po prohlídce zamířili do sokolovny, aby se zde občerstvili a probrali zážitky z uplynulé vycházky. Monika Šindelková
Trasologie společně s vynikající osobní znalostí blanenských policistů sehrála klíčovou roli v případě sobotního vloupání do tamějšího tabáku. Podezřelý osmadvacetiletý muž se totiž krátce před půlnocí pokusil vykopnout skleněnou výplň zdejší prodejny. Posléze sice celá výloha povolila, ale naštěstí se uvnitř šikovně zapřela o lednici, kdy tak zloděj neměl sebemenší šanci proklouznout dovnitř a raději bleskově zmizel. Nešika ale na místě zanechal hromadu stop. Mezi nimi byly právě i otisky podešví bot neznámého pachatele. Když pak místní policisté nedaleko místa činu zahlédli jim známého recidivistu, pohotově se podívali i na jeho podrážky. To už jim bylo jasné, že se trefili do černého a výtečníka z místa převezli rovnou na služebnu. Tomu pak v případě uznání vinny za trestný čin krádež a poškození cizí věci hrozí několikaletý pobyt za mřížemi. (hrr)
RÁJEC-JESTŘEBÍ - Nechat se okouzlit světem zeleně a pestře kvetoucích kamélií může každý, kdo v nadcházejících dnech navštíví zámecké skleníky v Rájci-Jestřebí. Jejich chloubou je totiž jedna z největších sbírek těchto exotických rostlin v Česku a dokonce i ve střední Evropě. Pohledem na květy bílé, růžové, červené, rudé i melírované se mohou potěšit zájemci až do konce března. Od 9. do 18. března budou aranžmá a vazby z kamélií zdobit i zámecké komnaty.
Výstava kamélií je tradičním turistickým lákadlem rájeckého zámku. Do jeho skleníku míří za jejich květy vždy počátkem roku okolo 7000 a do zámeckých komnat dalších 5000 lidí.
Základem rájecké kolekce kamélií jsou jejich keře, které dnes měří bezmála tři metry. Zahradníci je kdysi získali v roce 1973 z Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích u Prahy. Nyní sbírku tvoří zhruba 400 druhů kamélií, přičemž 250 z nich vyšlechtili přímo ráječtí zahradníci. Dosud bylo na světě vyšlechtěno asi 60.000 druhů těchto rostlin. Jejich původním domovem je Japonsko. Milovníci kamélií díky píli a péči rájeckých zahradníků znají například jimi vyšlechtěné druhy Jana, Věra, Zuzana nebo Hana. Jeden z druhů se jmenuje Jan Dvořák a nese jméno zahradníka, který současnou kolekci založil.
Vyšlechtit nový druh kamélií trvá dlouhá léta. V době květu se takzvané prašníky z květu jedné odrůdy otřou o prašníky květu druhé odrůdy. Semena se poté vysadí a čeká se. Pokud má zahradník štěstí, po zhruba patnácti až dvaceti letech se na rostlině objeví květy, které jsou trochu jiné než všechny ostatní. Pak už stačí jen vybrat nové jméno.
Novinkou mezi vyšlechtěnými kaméliemi v Rájci je odrůda Verunka pojmenovaná po zahradnici Veronice Hájkové. „Pečovala jsem o tyto rostlinky před deseti lety, kdy jsem sem nastoupila. Tehdy to byla ještě taková miminka,“ prozradila usměvavá zahradnice Zrcadlu.
O kamélie již léta pečuje se svými čtyřmi kolegy zahradník Evžen Kopecký. „Za tři roky půjdu do důchodu a moc bych si přál, aby se podařilo naše historické skleníky rozšířit do původní podoby, a aby se našly finance na rozšíření našeho zahradnického týmu. Naše sbírka kamélií si bezesporu zaslouží ještě kvalitnější prostory. Už je nemáme kam dát,“ uvedl.
I když to možná mnozí nevědí, kamélie jsou pojmenovány po slavném brněnském rodákovi, přírodovědci, lékárníkovi a jezuitovi Jiřím Kamelovi (1661-1706). Působil na misii ve filipínské Manile, kde zkoumal tamní faunu i flóru, sbíral rostliny, a především popisoval jejich účinky. Ironií osudu je, že Kamel pravděpodobně kamélie nikdy nespatřil. Na jeho počest pojmenoval tyto rostliny jeho jménem stejně slavný švédský botanik Carl Linné.
Vytvořil Český server s.r.o.
© 2006 BBN s.r.o., ISSN 1802-3509