Dnes je sunday, 05. may
AKTUÁLNÍ ČÍSLO ZRCADLA
Krátké zprávy
BOSKOVICE: Aktuální opatření v nemocnici
31.8.2022 0:39
S ohledem na epidemiologickou situaci jsou návštěvy v Nemocnici Boskovice povoleny jen ve středu a neděli od 14.30 do 16.30 hodin, s tím, že návštěva je vybavena vlastním respirátorem. Návštěvy nejsou povoleny u covidových pacientů. (hrr)
BOSKOVICE: Boskovičtí turisté oslavili 120 let
31.8.2022 0:38
V neděli 21. srpna 2022 si dali v 15 hodin sraz před pamětní deskou Karla Absolona, zakladatele Klubu českých turistů v Boskovicích, současné členky a členové místního klubu. Úvodního slova se ujal Jaroslav Oldřich, předseda klubu, který vzpomněl ve své řeči na jeho vznik. Karel Absolon tehdy v pátek 21.srpna 1902 předběhl o den Járu Cimrmana a založil pobočku českých turistů v Boskovicích. Činnost přerušila 1. světová válka a také fakt, že předseda spolku se tehdy stal ředitelem Gymnázia a po něm se nikdo neujal funkce předsedy klubu. V roce 1922 obnovili turisté svoji činnost a s přestávkami, které si vynutily události minulého století, zde fungují do dnes. Po něm přivítal přítomné místostarosta Petr Malach a mj. popřál jim, ať se jim daří i do budoucna. Na závěr položila místopředsedkyně Zdena Boháčková kytičku pod pamětní desku Karla Absolona.
Poté vyrazili turisté ke Kontribuční sýpce, kde mají papírenskou a tiskařskou dílnu bratři Ouještí vyrábějící zde různé upomínkové předměty. Zde byli seznámeni s historií sýpky a mohli si prohlédnout vystavené výrobky. Po prohlídce zamířili do sokolovny, aby se zde občerstvili a probrali zážitky z uplynulé vycházky. Monika Šindelková
BLANSKO: Zloděje prozradily stopy bot
24.3.2022 5:53
Trasologie společně s vynikající osobní znalostí blanenských policistů sehrála klíčovou roli v případě sobotního vloupání do tamějšího tabáku. Podezřelý osmadvacetiletý muž se totiž krátce před půlnocí pokusil vykopnout skleněnou výplň zdejší prodejny. Posléze sice celá výloha povolila, ale naštěstí se uvnitř šikovně zapřela o lednici, kdy tak zloděj neměl sebemenší šanci proklouznout dovnitř a raději bleskově zmizel. Nešika ale na místě zanechal hromadu stop. Mezi nimi byly právě i otisky podešví bot neznámého pachatele. Když pak místní policisté nedaleko místa činu zahlédli jim známého recidivistu, pohotově se podívali i na jeho podrážky. To už jim bylo jasné, že se trefili do černého a výtečníka z místa převezli rovnou na služebnu. Tomu pak v případě uznání vinny za trestný čin krádež a poškození cizí věci hrozí několikaletý pobyt za mřížemi. (hrr)
POCHOD PO R43
Dnešní akce
Sledujte nás!
Další z rubriky
Změna v systému zdravotnické záchranné služby přinese zlepšení dostupnosti lékařské péče
7.8.2013 11:42 |
Radim Hruška
Od prvního srpna nastávají některé změny v zabezpečení zdravotnické záchranné služby. Dotknou se celého Jihomoravského kraje, tedy i okresu Blansko. Změny jsou systémového charakteru a týkají se obsazení výjezdových skupin a jsou koncipovány tak, aby byl lékař dostupný vždy, když je potřeba. Problematiku vysvětlil ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Ing. Milan Klusák, MBA.
Milan Klusák. Foto Radim Hruška
Jaké jsou vlastně důvody k provádění zmiňovaných opatření?
Důvodem k provedení změn v zabezpečení zdravotnické záchranné služby na území Jihomoravského kraje byly legislativní změny a provozní důvody, které na ně navazují. Základním podkladem byl zákon o zdravotnické záchranné službě, který byl z části účinný od dubna loňského roku, a v celém svém kontextu od dubna letošního roku. Znamenal pro nás nutnost provést celou řadu organizačních změn. Byly tu i další legislativní normy, především vyhláška 55/2011 sb., která ukládá nelékařským zdravotnickým pracovníkům provádět některé výkony, které do té doby příslušely pouze lékařům. K tomu musí mít příslušné vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání. S tím souvisí i systém vzdělávání, který jsme zavedli v průběhu minulého roku. Je tady i zákoník práce účinný od ledna letošního roku a s tím související ukončení výjimky EU v oblasti přesčasové práce. Zatímco v minulosti mohlo být čerpáno až 1 040 přesčasových hodin na jednoho zdravotníka, tak nově to je jen 416 hodin. V konečném důsledku to pro nás znamená ztrátu téměř šestnácti a půl lékaře v rámci celého kraje, a to je počet, který už nejsme schopni zajistit jiným způsobem.
V rámci organizace máme celkem 23 výjezdových základen včetně letecké záchranné služby. Působí v nich posádky - RLP obsazené lékařem a bez lékaře - RZP obsazené nelékařskými zdravotnickými pracovníky. Dosud byly rozmístěné nerovnoměrně v rámci kraje, a to byl další z důvodů, který nás vedl k tomu, abychom ke změně přistoupili. V souvislosti s tím jsme od dubna loňského roku samozřejmě prováděli celou řadu analýz. Z nejzásadnějších byla četnost výjezdů v závislosti na stupni postižení zdraví pacientů. Více než rok jsme se zabývali tím, jak situaci řešit.
V čem konkrétně změna spočívá?
Jde o větší uplatnění tzv. setkávacího systému, všude tam, kde to podmínky umožňují, Jedná se o systém práce od úrovně operátorek krajského operačního střediska až po práci lidí ve výjezdových složkách. Jde o to, že jsou na jednu výjezdovou skupinu s lékařem navázány dvě či více výjezdových skupin bez lékaře. Na místo události vyjíždí odpovídající skupina, kterou stanoví operátorka podle indikačních kritérií k výjezdům ZZS. Abych to vysvětlil podrobně, když vyjíždí posádka s lékařem a zjistí, že stav pacienta je možné zaléčit na místě, učiní tak a pacienta ponechá v domácím ošetření a uvolňuje se k další činnosti. Pokud je zdravotní stav pacienta závažnější, může si přivolat posádku bez lékaře, která ho za stálého sledování životních funkcí transportuje do nemocnice. Lékař je znovu volný a znovu může vyjíždět k dalšímu případu, což se v minulosti nestávalo. Pokud se jedná o primárně vyslanou nelékařskou posádku, která na místě zjistí, že zdravotní stav pacienta je horší než se předpokládalo, tak si přivolá lékaře. Smysl tohoto způsobu práce je v tom, že lékař je vázaný na pacienta pouze po dobu nezbytně nutnou a jeho využití pro další možný případ, po včasném uvolnění, se tím výrazně zvyšuje. Může tedy za stejnou časovou jednotku ošetřit více pacientů, než tomu bylo v minulosti, kdy byl pro dalšího pacienta nedosažitelný a je tedy flexibilnější a efektivnější.
Je nutné zmínit, že jsou nově platná indikační kritéria k výjezdům zdravotnické záchranné služby. Pouze indikační kritérium číslo jedna, odpovídající stavu, kdy jde o bezprostřední ohrožení života nebo kdy selhávají základní životní funkce, je takové, kdy operátorka musí vyslat posádku s lékařem. Tady bych chtěl říci, že ve chvíli, kdy jde o první indikační kritérium, vyjíždí vždy nejbližší posádka, která je k dispozici – tedy i RZP, ale souběžně s ní vyjíždí i posádka s lékařem nejbližší výjezdové základny, která péči doplní. Lidé tak nemusí mít strach, že by docházelo k nějakému prodlení. Nelékařské posádky jsou školeny k tomu, že jsou schopny poskytnout adekvátní péči, jako by to byla posádka s lékařem. U ostatních stavů, které nejsou zařazeny pod indikační kritérium číslo jedna, vyjíždí primárně nelékařská posádka.
Jak bude tedy vypadat situace v blanenském okrese?
Změna, kterou jsme připravili, má vést k tomu, aby lékař byl k dispozici v případech, kdy ho je potřeba, což je přibližně deset procent výjezdů. Změny neznamenaly jen transformaci některých RLP posádek na RZP, ale také to, že se v některých lokalitách o tento typ posádky systém rozšířil. Mám-li být konkrétní, tak na blanenském okrese v Blansku působí nově vedle sebe posádky RLP a RZP ve čtyřiadvacetihodinovém režimu. V Boskovické části přechází posádka RLP do setkávacího systému a má na sebe navázány dvě RZP posádky v Boskovicích a ve Velkých Opatovicích. Velká část boskovické části okresu je navíc dostupná i z Blanska (oblast po Rozseč nad Kunštátem, za Letovice a za Šebetov). Ve Velkých Opatovicích se posádka s lékařem transformovala na RZP. Opatovická část je dostupná plně z Boskovic a nemusí být tedy žádná obava, že by péče nebyla zachována. Kromě toho je možné, aby na místo dojela posádka z Brna nebo z okolních krajů, se kterými máme uzavřené mezikrajské smlouvy o spolupráci.
Podle čeho jste volili lokality a rozmístění posádek s lékařem a bez lékaře?
Lokality, kde se transformovaly posádky RLP na RZP, jsme volili s ohledem na četnost výjezdů a postižení pacientů. Konkrétně v případě velkoopatovické výjezdové základny se ročně vyjede o něco málo více než sedmsetkrát. Přitom z toho pouze asi dvě stě padesát výjezdů je na území blanenského okresu, potažmo Jihomoravského kraje. Všechny zbylé jsou na území obcí Pardubického kraje v oblastech Jevíčska a Chornicka. Podobně je to i v jiných lokalitách. Například Slavkov je dostupný z výjezdových základen ve Vyškově a Bučovicích a z brněnské černovické i bohunické základny v daleko kratším časovém limitu, než který stanovuje zákon. Podobně je tomu na Břeclavsku, tam jsme transformovali posádku RLP na RZP v Mikulově s tím, že jsme zároveň posílili o jednu nelékařskou posádku výjezdovou základnu v Břeclavi. Takže tam vedle sebe ve čtyřiadvacetihodinovém režimu působí dvě RZP posádky, k tomu jsme lékařskou posádku v Břeclavi převedli do setkávacího systému. Poslední lokalitou je Hodonínsko, tam je to trošku netypické. V oblasti jsou základny v Kyjově, Veselí nad Moravou, Velké nad Veličkou a Hodoníně. S ohledem na počet obyvatel, konkrétně v lokalitě Hodonína jsme navrhli změnu pouze v nočních hodinách, kdy v předchozích letech bylo z této výjezdové základny zasahováno v necelých sedmi stech případech, avšak pro lékaře jich bylo do sedmdesáti.
V praxi se tedy zvýší dostupnost lékaře v případě potřeby...
Změny byly koncipovány tak, aby byl lékař dostupný tehdy, kdy ho je potřeba. Dosud vyjížděl často k banalitám a nebyl k dispozici u těžších případů. Rozšíření setkávacího systému vytváří větší časový prostor pro jeho využití. Lékař bude k dispozici právě ve chvíli, kdy potřeba je. To potvrzují výsledky uvedených změn, které jsme provedli od prvního ledna v Brně. Zde jsme jednu RLP posádku zrušili a další jsme transformovali do setkávacího systému, takže v rámci brněnských výjezdových základen pracují na této bázi tři RLP posádky. K tomu jsme v denní době rozšířili stav o dvě RZP, v noční době o tři RZP. Od nového roku, tedy dnes již za sedm měsíců, nenastala ani jedna situace, že by v případě potřeby nebyl dostupný lékař, což se v minulosti běžně stávalo. A to se bavíme o aglomeraci, která má půl milionu lidí – není to jen vlastní Brno, ale i obce v jeho okolí. Obyvatelstvo tedy nemusí mít obavu, že by došlo ke zhoršení, naopak, mělo by to vést k tomu, aby byl lékař k dispozici tehdy, když je potřeba.
Jsou tyto změny konečné?
Změny schválilo zastupitelstvo Jihomoravského kraje. Při projednávání s vedením kraje, jsme se domluvili, že situaci budeme bedlivě sledovat a vyhodnocovat. V případě, že by se vyskytly problémy, jistě na ně budeme patřičně reagovat. Není to statický systém. Změny, které nás potkávají, ať legislativní nebo provozní, se nutně promítají do naší práce a my na ně zkrátka reagovat musíme.
Vraťme se k nelékařských pracovníkům, jaké mají vzdělání?
Nelékařští zdravotní pracovníci musí zajištovat péči a provádět výkony, které náleželi v minulosti jen lékařům. Z těch nejpodstatnějších výkonů je to především zahájení a vedení resuscitace, zajištění dýchacích cest a umělá plicní ventilace nebo podávání léků, a to i nitrožilně. Sami mohou podávat některé skupiny léků – jiné po konzultaci s lékařem – mezi ně patří například opiáty, tedy silná analgetika apod. Mohou tak využít všechna dostupná léčiva, které ve vozech máme. Naše sanitní vozidla jsou přitom vybavena naprosto shodně, ať se jedná o posádku RLP nebo RZP. Nelékařští zdravotničtí pracovníci mají buď vyšší odbornou školu nebo jsou to vysokoškoláci. Opravdu jde o vzdělané lidi, kteří navíc mají dlouholetou praxi v záchranné službě. Navíc jsou zapojeni do systému vzdělávání, ve kterém jsou připravováni na ty nejsložitější situace při poskytování péče v terénu.
Čím si vysvětlujete nedostatek lékařů ve zdravotnické záchranné službě?
Je třeba vidět, že práce lékařů zdravotnické záchranné služby je velmi náročná. V podstatě je v terénu sám, nemá příliš mnoho diagnostických možností. Musíme si uvědomit, že pracuje za deště, mrazu, sněžení nebo horkého počasí, což jsou nesrovnatelné podmínky s lékaři v ambulantní sféře nebo v nemocnicích. Další záležitostí, se kterou se v poslední době setkáváme, je kriminalizace lékařů. Je to i po této stránce psychicky náročné. A co je podstatné, nejsme schopni sami si vychovávat lékaře. U nás mohou působit pouze lékaři se specializovanou způsobilostí. Jsme odkázání na získávání lékařů z jiných zdravotnických zařízení, především nemocnic.
Představte si situaci mladého lékaře, který přijde do nemocnice, tam pracuje šest let na oddělení ARO, získá specializovanou způsobilost ve svém oboru a už se mu příliš nechce odejít. V rámci Asociace zdravotnických záchranných služeb, kde jsou organizovány všechny tuzemské ZZS s výjimkou pražské, jsme vyvinuli snahu směrem k ministerstvu zdravotnictví, aby obor urgentní medicína a medicína katastrof byl zařazen v rámci postgraduálního vzdělávání mezi základní lékařské obory. Bohužel se nám to za minulého vedení rezortu nepodařilo, v tuto chvíli to tedy zkoušíme znovu a uvidíme.
Otázka pro Rudolfa Zvolánka – náměstka ředitele pro zdravotní péči ZZS JmK
Kdy volat zdravotnickou záchrannou službu?
Zdravotnická záchranná služba je k dispozici 24 hodin denně pro náhle vzniklé stavy, kdy je ohroženo zdraví nebo život pacienta. Z toho v podstatě vyplývá i odpověď na to, kdy volat zdravotnickou záchrannou službu a kdy navštívit praktického lékaře nebo lékařskou službu první pomoci. Tísňovou linku 155 bych doporučoval volat vždy, když dojde k vážné, akutní a náhlé změně zdravotního stavu. To znamená: dosud jste se cítil v pořádku a náhle dojde k dramatické změně, kterou jste zatím nepoznal.. Například výrazné bolesti na hrudi, náhlý pocit slabosti, náhle vzniklé dechové obtíže, porucha řeči, poruchy vědomí, vážné úrazy – spadnete ze stromu, dopravní nehoda... Jestliže se jedná o chronický zdravotní stav, který trvá dny až týdny, tak pak je vhodnější a žádoucí navštívit svého praktického lékaře nebo lékařskou službu první pomoci, která bývá minimálně v každém okresním městě. Je potřeba si uvědomit, že pracovníci záchranné služby nemají detailní informace o Vašem zdravotním stavu a řeší akutně vzniklou komplikaci. Nelze tedy očekávat, že zdravotník bude např. měnit zavedenou chronickou léčbu, řešit zavedené léčebné postupy u chronických stavů. Cílem zásahu ZZS je co v nejkratším čase vyřešit život ohrožující komplikaci a uvolnit se k dalšímu potencionálnímu zásahu. Chci proto upozornit na fakt, že když občan zavolá na linku 155, tak to automaticky neznamená, že pro něho přijede sanitka s majáky. Kvalifikované dispečerky vyhodnotí riziko a zvolí nejoptimálnější pomoc ve vztahu k vašemu aktuálnímu zdravotnímu stavu. Mohou vám tedy po telefonu pomoci např. „pouze“ radou i doporučením dalšího postupu.
Vytvořil Český server s.r.o.
© 2006 BBN s.r.o., ISSN 1802-3509