Je dobré začít svižně, ale nepřepálit to, říká běžec Půlmaratonu

Blansko - V sobotu se v Blansku běžel tradiční Půlmaraton Moravským krasem. Se skvělým časem se mezi tisícovkou běžců umístil pětadvacetiletý Jakub Marek z Blanska. I když není vrchlovým běžcem, trasu 21,1 km zaběhl v čase 1:31:35 a obsadil tak 97. místo. Po závodě se nám svěřil se svými dojmy a postřehy.

Půlmaraton Moravským krasem pro tebe letos nebyl premiérou, že? Jak ses k běhu dostal?

Letos jsem běžel potřetí. Běhám rád, tak jsem si chtěl nechat změřit, za jak dlouho těch 21 kilometrů  uběhnu. Navíc se půlmaraton běží v Blansku a všude byly reklamy, tak jsem si řekl, že to zkusím.

Letos jsi zaběhl zatím svůj nejlepší čas, z 336. místa před dvěma lety ses vyšplhal na 97. místo. Jak jsi udělal tak velký pokrok?

Já si myslím, že to nebyl pokrok, ale všichni ostatní běželi pomaleji (smích). Snažil jsem se pravidelně trénovat. Třikrát týdně jsem chodil do posilovny. Důležité je vážně běhat, rozhodně nestačí jen jednou týdně, já chodil minimálně dvakrát. Před tímto maratonem jsem trénoval více než v předešlých ročnících. Jezdil jsem i na kole, také hraji florbal, což určitě pomůže.

Byl pro tebe závod letos něčím zvláštní?

Napadá mě jedině změna trasy, ale o ní jsem dopředu věděl, takže to pro mě nebyl žádný problém. Kvůli rekonstrukci parkoviště u nádraží se trasa trochu změnila, ale délka zůstala stejná. Jen se změnil kousek trasy. Navíc přidali organizátoři sprchy, což tam nikdy nebylo.

Napadlo tě v průběhu závodu, že skončíš?

Letos ne. Ale minulý rok jsem cítil, že jedu na doraz. Doháněl jsem velkou ztrátu. Na otočce zpátky jsem potřeboval zlepšit čas, a tak jsem musel pořádně zabrat. Také to šlo poznat, v cíli jsem již neměl žádné síly, ale letos jsem měl dokonce i rezervu. Běželo se mi krásně. I počasí se vydařilo.

Je lepší ze začátku běžet opravdu rychle a potom zpomalit nebo naopak?

Vypozoroval jsem, že je dobré začít svižně, určitě to ale nepřepálit.  A po dvou kilometrech mít tempo, co budete držet celý závod, a ke konci zrychlíte. Myslím, že co člověk na začátku ztratí, to už nedožene.

Běžel jsi v týmu nebo sám za sebe?

Běželo nás sedm a jmenovali jsme se Jedem stopem. Možnost přihlásit se do týmového běhu je myslím od pěti lidí. Letos nás běželo nejvíc, co se známe. Ještě jsem ale neviděl týmové výsledky. Na začátku jsme se povzbudili, ale potom běží každý sám za sebe, svým tempem.

Nyní jsi zaběhl svůj nejlepší čas, 1:31:35. Pomýšlíš příští rok na podobný čas nebo třeba na první desítku?

Na první desítku? (smích). To asi ne. Již teď stahovat každou minutu je těžké. Příští rok bych to velice rád zaběhl pod hodinu a půl. Letos to bohužel nevyšlo, ale za rok bych chtěl výsledek lepší o ty dvě minutky. Je zvláštní, že se všichni ptají na pořadí, přitom pro nás běžce je důležitější zaběhnutý čas.

Co bys poradil lidem, kteří otálejí se zápisem a bojí se, že je 21 km moc?

Určitě stojí za to se na půlmaraton přihlásit. Trasu uběhli i lidi, do kterých bych to nikdy neřekl. Bez tréninku se to určitě do těch tří hodin zvládne. Pokud jim jde o nějaký výsledek, je dobré si těch dvacet kilometrů zkusit. Člověk je pak psychicky připravený na délku a na to, že trasu uběhne. Je to hodně o psychice. Když člověk ví, že trasu uběhne a má jistotu, určitě se mu závod běží lépe.

Půlmaraton Moravským krasem přinesl rekordní účast běžců