Hasič Josef Nečas přivezl z New Yorku bronzovou medaili

Blansko - Pozorní čtenáři si jistě pamatují článek z loňského roku. Ředitel blanenských hasičů Josef Nečas startoval v Koreji na světových hasičských hrách, odkud si přivezl bronz ze soutěže družstev v nejnáročnější disciplíně požárního sportu. Letos svůj supervýkon ještě překonal.

Dovezl sice medaili stejné hodnoty, byla ale z kategorie jednotlivců. A navíc si zazávodil v New Yorku, kde byla účast sedmnácti tisíc borců z celého světa.
„Byly to tentokrát Světové hry policistů a hasičů. Není náhodou, že se konaly v době, kdy si celý svět připomínal desáté výročí od pádu věží Světového obchodního centra po teroristickém útoku. Atmosféra celého podniku tím byla prodchnuta,“ vzpomíná na nedávné zážitky plukovník Nečas. Začátek akce však poznamenala jiná věc. „Hurikán Irene, který ohrožoval celé východní pobřeží USA. Američané se právě od doby, kdy se stala ta hrozná událost, možná až extrémně starají o bezpečnost svých obyvatel a opatření ve městě tak byla veliká. Starosta rozhodl o zastavení všech sportovních a podobných podniků, nejezdilo metro, v televizi neustále běžela upozornění, jak se mají občané chovat. Každý to bral, bylo to úžasné. Z hlediska mé profese mne to velmi zaujalo,“ líbilo se Nečasovi. Tři dny se však nezávodilo.
Jak řek, už dostat se do Ameriky nebylo snadné. „Musím podotknout, že po návratu z Koreje nebylo jasné financování podobných akcí. Ředitelství tomu dalo z úsporných důvodů stop. A tak, pokud jsem chtěl pokračovat, musel jsem na to jinak. O vlastní dovolené, sehnat si sponzory a partnery. Tím nejvýznamnějším se stali lysičtí hasiči. Ač jsem ze Šošůvky, stal jsem se členem jejich sboru a moc jim teď děkuji za maximální podporu,“ smeká pomyslný klobouk. „Berou mne tam jako svého, pomohli mi maximálně, třeba i tím, že účetně moje americká účast prošla přes ně,“ dodává.
Samotná disciplína, na kterou se celý rok připravoval, mu ale vyšla. Soutěž, které se obecně říká Železný hasič, spočívá v extrémně náročné sportovní činnosti, která má blízko k zásahové. Závodník plní úkoly při výběhu do mnohapatrové budovy v plné výstroji, s přetahováním hadic, přenášením figuríny apod. Výsledek je dán součtem časů. „Je to opravdu moc namáhavé, nevím, k jakému sportu bych to přirovnal,“ kroutí hlavou úspěšný český reprezentant.
Jak řekl, titul však visel vysoko. „Dva Brazilci, kteří skončili předemnou, byli skvělí. Dostal jsem po startu sedm trestných sekund, v cíli mi chybělo asi patnáct. A měl jsem i trošku štěstí, čtvrtý borec skončil za mnou o desetinku. Já jsem už na té nepopulární pozici párkrát byl, takže vím, jak to bolí. Ale beru to jako satisfakci za neskutečnou dřinu v přípravě. Děkuji ženě, že měla se mnou trpělivost,“ usmívá se blanenský železný hasič.
Jako doplněk si Josef Nečas užil ještě silového víceboje v závěru her. „Spočíval v kilometrovém přespolním běhu, vrhu koulí, běhu na 100 metrů a plavání, šplhu na laně, shybech, bench pressu a překážkové dráze. Umístil jsem se na dvanáctém místě ze třiceti lidí, beru to jako velký úspěch. Udělal jsem si osobní rekordy, to mne potěšilo. Při této soutěži jsem získal spousty kamarádů z celého světa,“ prozradil.
A jiné zážitky z New Yorku? „Chtěl jsem toto město někdy navštívit, takže se mi to příjemně spojilo. Snažil jsem se je pochopitelně poznat. Kromě klasických míst jsem viděl několik hasičských stanic, kde mne vždy srdečně přivítali. Kolegialita mezi hasiči celého světa je úžasná, poznal jsem to i tam. Oni jsou velmi patriotičtí, všude jsem viděl vlajky a vzpomínkové plakety na zemřelé kolegy,“ poznamenal Josef Nečas.
Za rok by si rád udělal ještě jeden sportovní výlet. A znovu za nebývalou exotikou. „Příští hry budou v australském Sydney. Jak to dopadne, nevím. Chtěl bych touto cestou poděkovat všem, kteří mi sponzorsky na americkou misi přispěli. Myslím, že jsem naší republice ostudu neudělal. Do třetice bych to určitě na světovém Železném hasiči rád zkusil,“ přeje si sportovec.