Dnes je pondělí, 21. srpen

Kategorie

Krátké zprávy

VELKÉ OPATOVICE - Sprejer řádil

16.8.2017 10:15

Dvě místa ve Velkých Opatovicích si vybral ke svým malůvkám zatím neznámý sprejer. Na fasádu zdravotnického střediska nastříkal několik černých nápisů. „V tamním skateparku pak už byl tvořivější a pracovitější. Barevné nápisy nastříkal hned na pět míst,“ upřesnil policejní mluvčí Bohumil Malášek s tím, že majitelům nemovitostí sprejer způsobil škodu asi deset tisíc korun. (moj)

JEDOVNICE - Slunečníky v noci zmizely

15.8.2017 9:55

Dobře vybavený na slunné dny je teď zatím neznámý pachatel, který kradl v Jedovnicích. Ze zahrádky jedné z tamních restaurací přes noc odcizil dva zánovní reklamní slunečníky. Jejich majiteli zloděj způsobil škodu asi deset tisíc korun. (moj)

RUDICE - Turisté přišli skoro o všechno

11.8.2017 11:49

Na svůj výlet do Moravského krasu nebudou zřejmě v dobrém vzpomínat dva němečtí turisté. Jejich malou dodávku, kterou na chvíli odstavili nedaleko Rudického propadání, vykradl zatím neznámý pachatel. Jednoduše rozbil výplň jednoho z oken. „Zloděj z auta odcizil fotoaparát, navigaci, notebook, dalekohled, plynový vařič a další věci. Škoda je skoro sto tisíc korun,“ upřesnil policejní mluvčí Bohumil Malášek. (moj)

všechny

Dnešní akce

kina
Boskovice – letní ve 21 hod. Emoji ve filmu.

všechny

Sledujte nás!



Leoš Štefka: Ovzduší u jeskyní odpovídalo brněnským křižovatkám

4.5.2016 5:12 | Původní vydání | Michal Záboj

BLANSKO - Chráněná krajinná oblast Moravský kras si letos připomíná šedesát let od svého vyhlášení. V roce 1956 vznikla jako druhá v pořadí po Českém ráji, který byl vyhlášen chráněným územím o rok dříve.  O významu ochrany Moravského krasu, o milnících po roce 1989 i o změnách do budoucna hovořil vedoucí Správy CHKO Leoš Štefka.

Leoš Štefka: Ovzduší u jeskyní odpovídalo brněnským křižovatkám
Vedoucí Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka. Foto Michal Záboj

Letos se je to šedesát let, co byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Moravský kras. Kdybyste tento krok zhodnotil, co to pro území  znamenalo a znamená?

Myslím si, že vyhlášení Moravského krasu a Českého ráje byl signál, že obě území jsou přírodně nesmírně cenné lokality, ale zároveň jsou to lokality, které jsou atraktivní pro návštěvníky, jsou obecně známé a v povědomí lidí. K základnímu vzdělání dnes patří, že vím, co je to Moravský kras a Český ráj. Myslím, že vyhlášení této chráněné krajinné oblasti v roce 1956 znamenalo uznání přírodních hodnot tohoto území a zdůraznění potřeby chránit tuto lokalitu. V předpisu, kterým byla chráněná krajinná oblast vyhlášena, je deklarován záměr chránit nejcennější části přírody, ať už krasové podzemí nebo na povrchu. Bezpochyby pro návštěvníky a pro místní obyvatele to význam mělo a zároveň to byla deklarace území chránit.

Jakým způsobem si návštěvníci a obyvatelé mohou připomenout toto kulaté výročí?

Máme připravenou celou řadu akcí, na kterých výročí chráněné krajinné oblasti připomínáme. Tou nejbližší je v sobotu 28. května tradiční Setkání v Josefovském údolí, kde výročí krasu připomeneme mimo jiné ukázkami historického zpracování nerostných surovin a koncertem Tara Fuki v jeskyni Býčí skála. Speciální koncert věnovaný výročí chráněné krajinné oblasti nás pak čeká 18. června. Opět v zajímavém prostředí Býčí skály vystoupí zpěvačka Iva Bittová. Po dva víkendy v listopadu pak bude mimořádně zpřístupněna Amatérská jeskyně.

Po revoluci se změnily podmínky a Správa chráněné krajinné oblasti mohla aktivně ovlivňovat život na tomto území. Co se všechno změnilo?

Že bychom přijetím zákona O ochraně přírody a krajiny v roce 1992 začali úplně měnit postoje a výsledky ochrany přírody, tak tomu tak naštěstí není. Postavení Správy jako úřadu ochrany přírody pro dané území je významné, dává do rukou významný právní nástroj k usměrnění ochrany přírody. Pro nás je ale velmi důležitá spolupráce s regionem a dohody s místními. Ještě před přijetím současného zákona se nám podařilo prosadit zatravnění části ploch nad jeskyněmi čistě po dohodě se zemědělci. Dalším krokem bylo vyloučení dopravy kaňony, což byla záležitost, která startovala ještě před novelou zákona, ale završená byla v roce 1993 a 1995 uzavřením Pustého a Suchého žlebu.

Také se výrazně omezily počty návštěvníků, které denně a ročně vstupují do zpřístupněných jeskyní...

Situace zejména na Punkevních jeskyních nebyla opravdu dobrá. Když to vezmu z hlediska návštěvníka, tak jste přijel na Punkevní jeskyně a vystál jste si frontu, než na vás přišla řada. Pak jste prošel zelenou jeskyní, protože v jeskyních se ráno zapnula světla a večer se vypnula, což vedlo k rozvoji lampenflóry. Pak jste přišel na dno Macochy a čekal jste hodinu, někdy i déle, než na vás přijde řada, aby vás zase lodičkou vyvezli ven. Špičková návštěvnost  se v té době na Punkevních jeskyních pohybovala kolem tří set tisíc návštěvníků ročně (v roce 2015 asi 174 tisíc pozn. red.). Ale nebylo to jenom zlepšení komfortu pro návštěvníka, který jsme sledovali. Šlo především o otázku ochrany jeskyně. Velké skupiny turistů totiž znamenaly, že se tam našli jedinci, kteří si chtěli odnést nějaký suvenýr, což se jim taky čas od času podařilo. Znamenalo to poškozování výzdoby. Řešilo se to pak třeba plastovými modely, které nahradily ty ukradené krápníky. Jeden z prvních kroků, které jsme udělali po přijetí zákona O ochraně přírody, bylo, že jsme stanovily limity návštěvnosti. Jak budou velké skupiny, v případě větších skupin dva průvodci a podobně. Na to navázali kolegové ze Správy jeskyní rezervačním systémem, takže návštěvník, který chce jít zejména do Punkevních jeskyní, si předem rezervuje vstup na čas, který mu vyhovuje. Myslím, že to je komfortní jak pro návštěvníka, tak je to významné pro ochranu této lokality.

Jak bylo obtížné prosadit tyto změny? Přece jen veřejnost novinky vnímala i nelibě, a nemám teď na mysli jen snížení počtu návštěvníků, ale hlavně vyloučení dopravy ze žlebů.

Když si vzpomenu na ty doby, tak opravdu to byla velmi dramatická situace. Vyloučení dopravy z těch třinácti kilometrů silnic ve žlebech trvalo deset let. Byla to velká diskuze v regionu, s obcemi, se správou jeskyní a dalšími. Postupné omezování dopravy bylo spojeno s různými akcemi, téměř demonstracemi, s transparenty, s interpelací v parlamentu..., takže prosadit tuto věc bylo poměrně náročné. Co mě těší, je, že život ukázal, že opatření, které ochrana příroda učinila, jsou veřejností vnímány velmi kladně. Dneska si asi nikdo nedovede představit, že by se do těch kaňonů, kde fungují pěšáci a cyklisté, znovu vrátila motorová doprava. Dneska se procházka k Punkevním jeskyním nebo dál Pustým žlebem odehrává v klidovém prostředí s čistým ovzduší. Pro zajímavost, kdysi jsme dělali i měření kvality ovzduší, obsahu těžkých kovů v půdě, v rostlinách a třeba kvalita ovzduší v oblasti Punkevních jeskyní tehdy odpovídala brněnským křižovatkám. Turista tenkrát přijel do v uvozovkách čistého prostředí Moravského krasu za rekreací, ale realita byla někde jinde. 

Teď vás čekají další kroky, které bude realizovat, a bude nutné opět jednat s obcemi, s veřejností či podnikateli. O co jde?

Teď momentálně připravujeme přehlášení chráněné krajinné oblasti, respektive nové vyhlášení, protože ten předpis z roku 1956 už neodpovídá současné legislativě i cílům ochrany přírody v daném území. Přehlášení bude spojeno se změnou zonace Moravského krasu. Jedna významná změna pro místní obyvatele bude v tom, že zastavěné a zastavitelné části obcí budou zařazené do čtvrté zóny chráněné krajinné oblasti. Tím se zjednoduší život těm, kteří hodlají stavět nebo opravovat své domy. Už nebudou muset řešit se Správou chráněné krajinné oblasti závazná stanoviska před procesem, který probíhá na stavebním úřadu. Všechno už budou mít v kompetenci stavební úřady. Pro nás je pak velmi důležité, že máme nové informace o průběhu jeskynních systémů, o kvalitě vody, která se dostává do podzemí, o obsahu dusičnanů, chloridů o obsahů reziduí pesticidů, které se dostávají do podzemního světa. Na to reagujeme návrhem úprav zonace na plošinách, které by měly být doprovázeny úpravou hospodaření na těchto plošinách, zatravněním některých erozních míst, nebo míst, ze kterých pronikají hnojiva do podzemí. Není to ale v žádném případě nějaký diktát, který v tomto území připravujeme.  V současné době máme už sestaven tým, ve kterém jsou zemědělští ekonomové, hospodáři, samozřejmě pracovníci ochrany přírody, zástupci univerzit a připravujeme návrh změn hospodaření na plošinách, samozřejmě s výpočtem, k jakým ekonomickým újmám tím dojde. Bezpochyby, pokud kukuřici nahradíte trávou, tak dopad pro hospodáře nebo vlastníka pozemku je znatelný. Jsme připraveni tyto věci řešit náhradou újmy, která vznikla.

Kterých částí krasu se to konkrétně dotýká?

Největší změny by se měly odehrát na  krasových plošinách. To znamená Ostrovská krasová plošina, okolí Vilémovic, Lažánek, Rudice, jižněji potom oblast Babic. Největší změny bychom ale rádi dohodli v oblasti Ostrova u Macochy, Vilémovic a Lažánek. To jsou z hlediska ochrany podzemních krasových systémů klíčové lokality. Když to řeknu velmi jednoduše, změna bude spočívat v tom, že lokality, ze kterých na povrchu pronikají ve zvýšené míře hnojiva a pesticidy do krasového podzemí, tak by měly být zatravněny. Řádově se jedná o desítky hektarům.

Neobáváte se, že tyto změny bude provázet podobný nesouhlas, jako před lety v případě uzavření žlebů?

Na toto se velmi těžko odpovídá. Pokoušíme se tomuto zabránit. V týmu, který změny připravuje, jsou zemědělští hospodáři, jak už jsem říkal. 

Vytvořil Český server s.r.o.

© 2006 BBN s.r.o., ISSN 1802-3509

reklama