Najednou se přede mnou objevil pár sokolů, vzpomíná René Bedan

MORAVSKÝ KRAS - Sokoli stěhovavé v Moravském krasu poprvé zpozoroval ornitolog René Bedan. Vzácné dravce spatřil letos na začátku března. Více prozradil v rozhovoru pro Zrcadlo.

Kde sokoli v Moravském krasu vlastně hnízdí?

To samozřejmě nemohu prozradit.

Proč?

Lze předpokládat další hnízdění v příštích rocích a není vhodné to prozrazovat.

To znamená, že sokoli jsou tak plaší, že by je zvýšený zájem lidí mohl vyplašit a vyhnat?

Určitě, rušení od turistů je nebezpečné.

Jak jste vlastně párek sokolů objevil?

To je docela dlouhý příběh. Stalo se tak na základě několikaletého, až desetiletého monitoringu. Dalo se totiž předpokládat, že sokoli v Moravském krasu budou, protože historická hnízdiště po republice se postupně obsazovala, ale kras pořád nic. Tak jsem si to vzal za své. Velkou roli v tom sehrál hlavní koordinátor monitoringu sokola stěhovavého Josef Vrána z České společnosti ornitologické, který mne k tomu vybízel. Bez něj bych sokola nedokázal najít.

Jak tedy probíhá hledání sokola? To chodíte po krajině a hledáte místa, kde by mohl žít?

Nevím, na kolik mohu prozrazovat tyto informace, abych nedával návod. Ale řeknu, že je důležité období toku v únoru březnu, kdy jsou sokoli vidět, a dá se poznat, kde by mohli zahnízdit.

Vzpomínáte si na ten okamžik, kdy jste poprvé spatřil sokoly?

Vzpomínám si na to velice dobře. Bylo to šestého března dopoledne. Bylo celkem hrozné počasí a opět jsem obdržel pobídku od kolegy Josky Vrány, ať to tam projdu. Předtím jsem měl pár návštěv na jiných lokalitách a nic. To ráno tehdy nebylo dobré počasí, viditelnost mizerná a říkal jsem, že nemůžu nic vidět, a že to je úplně zbytečné, a najednou se prostě přede mnou asi na vzdálenost čtyř set metrů objevil pár sokolů, který usedl na strom ke kopulaci.

Co vám v té chvíli proběhlo hlavou? Přece jen sokoly jste objevil po deseti letech snažení...

To mi v tu dobu nedocházelo a nevím, jestli mi to dochází i teď. Bylo to dost vyčerpávající, ty nervy, jestli to dopadne, nedopadne. Možností, jak hnízdo může být vypleněno, je totiž spousta. Stává se, že mláďata před vylítnutím jsou pryč a nikdo neví, jak, jestli hnízdo někdo vykradl, nebo mláďata sebral výr. Bylo to dramatické do posledního okamžiku.

Pak vás čekalo několik týdnů a měsíců pravidelných návštěv místa a pozorování sokolí rodinky..

Chodím tam pravidelně. Když člověk uvidí kopulaci sokolů na jaře, tak je jasné, že někde v okolí zahnízdí. Ke kopulaci sokolů dochází někde nedaleko od hnízda, takže bylo důležité držet se dostatečně daleko a nízko. Sokol nemá rád, když je člověk na jeho úrovni. Snažil jsem se najít to hnízdo, což trvalo poměrně dlouho.  Důležité pak bylo i přijmout bezpečnostní opatření, zajistit jim klid a držet jim palce.

Jak teď vypadá sokolí rodinka?

Sokolí rodinka vypadá velice úspěšně. Mají tři mláďata, dva samečky a jednu samičku. Umí výborně létat a zatím se nechávají krmit od rodičů. Asi měsíc dva po vylítnutí se o mláďata starají rodiče, nosí jim potravu, takže se teď dožadují krmení, trénují křídla a vypadají velice schopně.

Jak je to dlouho, co bylo naposled pozorováno hnízdění sokola v Moravském krasu?

Informace sahají do padesátých let minulého století. V roce 1957 se oficiálně uvádí konec hnízdění sokola stěhovavého v krasu. Pak došlo k ojedinělému zahnízdění v roce 1968. Tehdy sokoly monitorovali dnes již legendární ornitologové Karel Hudec a František Balát.

Znamená to, že když už letos sokoli zahnízdili v Moravském krasu, tak je nějaká pravděpodobnost, že území bude už jimi osídleno trvaleji?

Je to velká pravděpodobnost. Úspěšné vyhnízdění je jeden z klíčových okamžiků v životě sokolí rodinky, kdy si ověří, že lokalita je pro vyvedení mláďat vhodná. Lze tedy předpokládat, že příští rok, pokud nedojde k nějakému úhynu, nebo k něčemu takovému, tak by se měli vrátit.

Jaké jsou rizikové faktory, které by mohly negativně hnízdění sokola ovlivnit?

Těch faktorů je několik. Především je to vykrádání hnízd, což se v minulosti několikrát stalo. Dál je to predace, výr velký je známý predátor, to se ale stává víceméně ojediněle. Konkrétně v té lokalitě, kde sokoli hnízdí, kousek vedle hnízdil výr a naštěstí to dopadlo dobře. Dalším faktorem jsou i neukáznění turisté, horolezci a zásadní může být i těžba v lese. Letos se třeba stalo, že těžba v lese zničila hnízdění čápa černého tady na Blanensku. Sokoly ale mohou vyplašit i fotografové divoké přírody, kteří neukázněným chováním při touze získat snímek mohou vyrušit a zničit hnízdění takových vzácných dravců, jako jsou sokoli.

Takže určitě neprozradíte, kde sokol v Moravském krasu hnízdí?

Hnízdí v Moravském krasu a je dobře, že nikdo neví nic víc.

V Moravském krasu po padesáti letech zahnízdili sokoli