Dnes je čtvrtek, 15. listopad

Krátké zprávy

KRASOVÁ: Zásobil se cigaretami

2.10.2018 23:44

Cigaretami se asi potřeboval řádně zásobit zatím neznámý pachatel. Ten se v noci v Krasové násilím dostal do tamní prodejny se smíšeným zbožím. Po poničení vstupních dveří sebral cigarety různých značek za asi padesát tisíc korun. Stejným způsobem se dostal možná stejný pachatel do prodejny v Deštné. Tam sebral rovněž cigarety a tabákové výrobky za asi čtyřicet tisíc korun. V obou prodejnách způsobil zloděj celkovou škodu za skoro sto tisíc korun. (hrr)

KŘTINY: Zámek kolo neochránil

2.10.2018 23:44

Zámek na nosiči upevněném na střeše osobního automobilu značky Toyota neochránil na parkovišti před penzionem ve Křtinách horské kolo třicetileté majitelky. Ta odstavila večer před ubytovacím zařízením auto i s kolem na střeše. Když se ráno k autu vrátila, kolo v hodnotě nejméně deset tisíc korun bylo pryč. Zloděj ho odcizil po poškození zámku nosiče. (hrr)

DLOUHÁ LHOTA: Kradl v obecním lese

2.10.2018 23:43

Do obecního lesa v Dlouhé Lhotě v letních měsících jezdil jako do svého zatím neznámý pachatel. Ten v průběhu několika měsíců na dvou místech postupně pokácel třicítku vzrostlých stromů. Odcizením asi třiceti kubíků dřeva tak způsobil obci škodu za nejméně třicet tisíc korun. (hrr)

všechny

Dnešní akce

Sledujte nás!



Nová kniha Petra Zajíčka představuje Moravský kras

18.11.2017 7:08 | Původní vydání | Martin Jelínek

MORAVSKÝ KRAS - Petr Zajíček pracuje u Správy jeskyní ČR bezmála třicet let. Zabývá se nejen výzkumem mikroklimatu v podzemí, novými objevy, ale i dějinami spojenými s objevováním světa krápníků. Na stáncích knihkupectví je nově k dostání jeho nová kniha Moravský kras v ponorné řece času, kterou vydává Nakladatelství Academia.

Nová kniha Petra Zajíčka představuje Moravský kras
Obálka nové knihy. Foto archiv P. Zajíčka

Kniha provádí čtenáře krasem od počátků jeho vzniku až do současnosti. Přibližuje základní milníky postupného vývoje, historická fakta i neúnavnou práci několika generací badatelů. Představuje také řadu dosud nepublikovaných či málo publikovaných materiálů. Její autor strávil s napsáním a celkovou přípravou této poměrně obšírné publikace zhruba tři roky.

Podařilo se mu do ní dostat i mnoho velmi zajímavých informací, o nichž nevědí ani milovníci Moravského krasu, a dokonce ani znalci. Právě to dělá z jeho knihy zatím neucelenější publikaci věnovanou podzemním krásám této nejstarší moravské chráněné krajinné oblasti (CHKO). Více o ní prozradil v rozhovoru pro Zrcadlo.

Jak vlastně vznikl nápad napsat tuto knihu?
U Nakladatelství Academia jsem v minulosti vydal již dvě knihy. První byla v roce 2010 Jeskyně České republiky. Šlo o průvodce podzemím. Druhou knihou byly loni Jeskyně České republiky na historických mapách. Před třemi lety vyšla krásná kniha autorů Václava Cílka, Karla Žáka a Martina Majera nazvaná Český kras - klíč k české krajině. Již tehdy jsem si řekl, že by stálo za to udělat něco obdobného i o Moravském krasu. Když mi Václav Cílek řekl, že bych ji mohl vytvořit a nakladatelství se záměr líbil, pustil jsem se do práce.

Co je cílem knihy?
Mojí snahou bylo přiblížit kras čtenáři, a to z pohledu všech vědních disciplín. Chtěl jsem, aby byla poutavá, a aby byla i ta nejodbornější témata podána co nejsrozumitelnější formou. Kniha má nejen doplňovat informace, tedy vzdělávat, ale i bavit. Nejtěžší byla práce na geologické části. Přiblížit geologický vývoj krasu tak, aby to bylo pro čtenáře srozumitelné a netrápil se s vědeckými termíny, bylo opravdu náročné. Publikace začíná geologickým vývojem, postupně přechází k příchodu člověka do krasu, k seznamování se s krasovými jevy, prvními písemnými zmínkami o této lokalitě a významná část je věnována také těm, kteří se podíleli na jeho objevování. Byly to desítky lidí. V knize neschází ani jejich seznam.

Lze vůbec v krasu ještě něco objevovat?
V žádném případě nejsme s objevy ještě na konci. V krasu bylo dosud popsáno 1132 jeskyní, jenže při procházce jeho přírodou narážíme na desítky takzvaných závrtů. Jsou to díry do podzemí, přičemž pod každou z nich je nějaký podzemní prostor, možná jen komín, jeskyňka, nebo i větší systém chodeb. Podle hrubých odhadů bude poznávání podzemí krasu pokračovat ještě nejméně sto až dvě stě let a stejně ani pak nebudeme zřejmě na konci.

Navíc je důležité pochopit, že dostat se do nových prostor je poměrně náročné, a to jak technicky, tak i pro jeskyňáře fyzicky. Na mnoha místech je nutné odstranit balvany a suť, což může trvat dlouhé týdny. Ne vždy je štěstí objevitelům nakloněno tak, jak tomu bylo v roce 1926, když horníci objevili na Harbešské plošině závrt Společňák a jen pár metrů pod ním Harbešskou jeskyni. Takovéto náhody se stávají jen velmi ojediněle. Díky za ně.

Celý rozhovor přineseme v úterním tištěném Zrcadle.

Vytvořil Český server s.r.o.

© 2006 BBN s.r.o., ISSN 1802-3509