Dnes je úterý, 21. srpen

INZERCE

reklama

Krátké zprávy

BLANSKO - Běžci plnili sny

13.6.2018 11:13

V Blansku se uskutečnil šestý ročník charitativního běhu You Dream We Run. V letošním roce se do akce zapojilo 3 113 běžců v sedmasedmdesáti týmech, kteří zdolali zhruba dvacet tisíc kilometrů. Pořadatelům akce se podařilo vybrat tři čtvrtě milionu korun, což bude stačit na splnění jedenácti snů. (hrr)

HABRŮVKA - Potřeboval pletivo

11.6.2018 11:59

Velký pozemek, který hodlá asi oplotit, vlastní zatím neznámý pachatel. Ten v noci odcizil z volně přístupného pozemku poblíž Habrůvky odložených deset rolí pletiva. Tamním lesákům tak způsobil škodu za nejméně třicet tisíc korun. (hrr)

BLANSKO - Vandal poničil auto

11.6.2018 11:58

Pomstít se pravděpodobně chtěl zatím neznámý pachatel dvaačtyřicetiletému majiteli osobního automobilu Škoda. Vandal si v ulici Sloupečník otevřel nezajištěné dveře automobilu a interiér vozidla potřísnil neznámou tekutinou a vystříkal montážní pěnou. Škoda je nejméně deset tisíc korun. (hrr)

všechny

Dnešní akce

Sledujte nás!



Nová kniha Petra Zajíčka představuje Moravský kras

18.11.2017 7:08 | Původní vydání | Martin Jelínek

MORAVSKÝ KRAS - Petr Zajíček pracuje u Správy jeskyní ČR bezmála třicet let. Zabývá se nejen výzkumem mikroklimatu v podzemí, novými objevy, ale i dějinami spojenými s objevováním světa krápníků. Na stáncích knihkupectví je nově k dostání jeho nová kniha Moravský kras v ponorné řece času, kterou vydává Nakladatelství Academia.

Nová kniha Petra Zajíčka představuje Moravský kras
Obálka nové knihy. Foto archiv P. Zajíčka

Kniha provádí čtenáře krasem od počátků jeho vzniku až do současnosti. Přibližuje základní milníky postupného vývoje, historická fakta i neúnavnou práci několika generací badatelů. Představuje také řadu dosud nepublikovaných či málo publikovaných materiálů. Její autor strávil s napsáním a celkovou přípravou této poměrně obšírné publikace zhruba tři roky.

Podařilo se mu do ní dostat i mnoho velmi zajímavých informací, o nichž nevědí ani milovníci Moravského krasu, a dokonce ani znalci. Právě to dělá z jeho knihy zatím neucelenější publikaci věnovanou podzemním krásám této nejstarší moravské chráněné krajinné oblasti (CHKO). Více o ní prozradil v rozhovoru pro Zrcadlo.

Jak vlastně vznikl nápad napsat tuto knihu?
U Nakladatelství Academia jsem v minulosti vydal již dvě knihy. První byla v roce 2010 Jeskyně České republiky. Šlo o průvodce podzemím. Druhou knihou byly loni Jeskyně České republiky na historických mapách. Před třemi lety vyšla krásná kniha autorů Václava Cílka, Karla Žáka a Martina Majera nazvaná Český kras - klíč k české krajině. Již tehdy jsem si řekl, že by stálo za to udělat něco obdobného i o Moravském krasu. Když mi Václav Cílek řekl, že bych ji mohl vytvořit a nakladatelství se záměr líbil, pustil jsem se do práce.

Co je cílem knihy?
Mojí snahou bylo přiblížit kras čtenáři, a to z pohledu všech vědních disciplín. Chtěl jsem, aby byla poutavá, a aby byla i ta nejodbornější témata podána co nejsrozumitelnější formou. Kniha má nejen doplňovat informace, tedy vzdělávat, ale i bavit. Nejtěžší byla práce na geologické části. Přiblížit geologický vývoj krasu tak, aby to bylo pro čtenáře srozumitelné a netrápil se s vědeckými termíny, bylo opravdu náročné. Publikace začíná geologickým vývojem, postupně přechází k příchodu člověka do krasu, k seznamování se s krasovými jevy, prvními písemnými zmínkami o této lokalitě a významná část je věnována také těm, kteří se podíleli na jeho objevování. Byly to desítky lidí. V knize neschází ani jejich seznam.

Lze vůbec v krasu ještě něco objevovat?
V žádném případě nejsme s objevy ještě na konci. V krasu bylo dosud popsáno 1132 jeskyní, jenže při procházce jeho přírodou narážíme na desítky takzvaných závrtů. Jsou to díry do podzemí, přičemž pod každou z nich je nějaký podzemní prostor, možná jen komín, jeskyňka, nebo i větší systém chodeb. Podle hrubých odhadů bude poznávání podzemí krasu pokračovat ještě nejméně sto až dvě stě let a stejně ani pak nebudeme zřejmě na konci.

Navíc je důležité pochopit, že dostat se do nových prostor je poměrně náročné, a to jak technicky, tak i pro jeskyňáře fyzicky. Na mnoha místech je nutné odstranit balvany a suť, což může trvat dlouhé týdny. Ne vždy je štěstí objevitelům nakloněno tak, jak tomu bylo v roce 1926, když horníci objevili na Harbešské plošině závrt Společňák a jen pár metrů pod ním Harbešskou jeskyni. Takovéto náhody se stávají jen velmi ojediněle. Díky za ně.

Celý rozhovor přineseme v úterním tištěném Zrcadle.

Vytvořil Český server s.r.o.

© 2006 BBN s.r.o., ISSN 1802-3509