Stříbrný poklad ze třináctého století je k vidění v Moravském krasu

MORAVSKÝ KRAS - V Domě přírody Moravského krasu je nyní vystaven unikátní nález stříbrných mincí ze třináctého století obsahující moravské a české brakteáty a rakouské feniky. Celkem 67 stříbrných mincí Přemysla Otakara II. a Václava II. bude k vidění až do konce letošního roku. 

Několik stříbrných mincí bylo nalezeno na jaře loňského roku na území Moravského krasu. Nalezl je občan Blanska, když ho zaujala skupinka kamenů při sběru geologických vzorků. Chtěl se na ně zblízka podívat a objevil několik mincí. Pak už mu bylo jasné, že se jedná o něco důležitého a nález řádně ohlásil.

„Poté bylo zorganizováno dohledání zbylých mincí za pomoci detektoru kovů. Zajímavostí místa nálezu je to, že přímo u skupinky těchto kamenů se nachází terénní dominanta – vyčnívající skála, která zřejmě sloužila jako orientační bod pro majitele, který si tam ty mince podle nás uschoval,“ popsala archeoložka Muzea regionu Boskovicka Zuzana Jarůšková.

Celkem se podařilo dohledat sedmašedesát mincí. Ty byly původně uloženy zřejmě v organickém váčku, který postupně zetlel a mince se rozplavily po svahu. Majitel asi počítal, že se ke svým mincím brzy vrátí, ale nestalo se tak.  Proč se mu to nepovedlo se mohou odborníci jen dohadovat, mohly za tím stát i nějaké tragické okolnosti.

„Chtěla bych ocenit nálezce, který se zachoval správně, a díky němu můžeme tyto mince nejen vystavit, ale také odborně zpracovat a dovědět se něco více o mincovním oběhu třináctého století,“ doplnila Jarůšková.

A jaké mince se vůbec našly? Jednalo se o menší finanční hotovost, která je však významných historickým nálezem. Mince pochází z druhé poloviny třináctého století. Jsou z velké většiny moravské, v jednom případě se jedná o minci českou a v jedenácti kusech rakouské.

Ražby patřily dvěma panovníkům Přemyslu Otakaru II. a Václavu II. Přemysl Otakar II. razil ve všech zemích, kterým vládl, své vlastní peníze a v tomto nálezu se potkaly všechny tři. Rakouské mince feniky byly raženy oboustranně. Co se týká moravských a českých mincí - brakteátů - jedná se o střední, které jsou raženy jen z jedné strany.

„Už byly raženy hromadnou formou, což znamená, že byly vyhotoveny jedním úderem razidla a najednou byl vyroben větší počet těchto mincí, až pět kusů. Některé jsou vytvarované krásně, na některých je obraz nezřetelný, což je právě důsledkem hromadné ražby,“ uvedla Dagmar Grossmannová z Moravského zemského muzea, která provedla určení mincí.

Podle ní bychom mohli „pokládek“ datovat do přelomu osmdesátých a devadesátých let třináctého století před velkou měnovou reformou roku 1300, kdy byl v Kutné Hoře založen Pražský groš.