Ústavní soud potvrdil omluvu pro dcery šlechtice Huga Salma

BLANSKO, BRNO - Bývalá ředitelka blanenského muzea Eva Nečasová se má omluvit za výroky na adresu někdejšího majitele rájeckého panství knížete Huga Salm-Reifferscheidta. Rozhodl o tom Ústavní soud.

Na něj se Eva Nečasová obrátila se stížností proti usnesení Nejvyššího soudu, který potvrdil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci. Žalobu na badatelku podaly dcery Huga Salma.

Nelíbilo se jim, co Nečasová o jejich před šedesáti lety zesnulém otci napsala v knize Cui bono restituce?. Původně žalovaly patnáct výroků. Podle Ústavního soudu se má historička omluvit ale jen za dva z nich.

V publikaci napsala, že vyplněním přihlášky k říšskoněmeckému občanství se Hugo Salm za války dopustil činu blízkého vlastizradě, a srovnala nikdy neuskutečněný poválečný proces se Salmem k osudu vůdce nacistů Hitlerovi.

„Přirovnání k jedné z nejodpudivějších postav moderní historie musí být, byť jen v náznaku, urážlivé pro každého a nelze se proto divit dcerám zemřelého Huga Salma-Reifferscheidta, že se jich tento „hodnotící soud“ stěžovatelky dotkl. V případě druhého výroku stěžovatelka vyplnění žádosti Fragebogen jednoznačně označila za vlastizrádné jednání, za které se po válce popravovalo, což jí bylo nepochybně známo, aniž by kdy byly prokazatelně osvětleny důvody, pro které Hugo Salm-Reifferscheidt předmětnou žádost vyplnil,“ uvedl ve svém výroku Ústavní soud.

Eva Nečasová v knize doslova napsala: „Použijeme-li logiku, kterou se správní orgán ve věci Salmova údajného neprovinění řídil, dospějeme k šokujícímu závěru. Na otázku: „Provinil se Adolf Hitler svými činy proti lidstvu?“ musíme totiž odpovědět: „nikoliv, neprovinil, protože zemřel dříve, než nad ním Norimberský soud mohl vynést rozsudek“ a „Vyplnění žádosti (Fragebogen o udělení občanství H. Salmem) je možné označit za čin blízký vlastizradě“.

Ústavní soud konstatoval, že považuje uvedené výroky za problematické i s ohledem na fakt, že byly vyřčeny dlouho po smrti Huga Salm-Reifferscheidta, za situace, kdy je těžké nalézt věrohodné důkazy, které by byly způsobilé ochránit jeho jméno, pohnutky jeho chování a prokázat, zda byl osobou hodnou odsouzení, anebo naopak svým jednáním poskytl pomoc a ochranu třetím osobám.

„Ústavní soud proto pokládá za samozřejmé, že svoboda vědeckého bádání má své hranice a končí tam, kde koliduje s jinými ústavními právy; přirozeným korektivem svobody vědeckého bádání jsou také etické normy. V posuzovaném případě Ústavní soud sdílí závěry obecných soudů, že stěžovatelka meze ochrany svobody vědeckého bádání překročila,“ pokračoval Ústavní soud. Více zde.

Salmové patřili k nejvýznamnějším šlechtickým rodům na Moravě. Na Blanensku vlastnili tisíce hektarů půdy a řadu nemovitostí včetně zámků v Blansku a Rájci nad Svitavou. Hugo Salm se už před válkou při sčítání přihlásil k německé národnosti a za druhé světové války k říšskoněmeckému občanství.

Po válce Salm požádal o navrácení československé občanství. Zemřel ale dříve, než úřady mohly jeho žádost rozhodnout. Krátce po své smrti pak obdržel pouze prozatímní osvědčení o zachování občanství. V řízení pokračovalo po téměř šedesáti letech české ministerstvo vnitra. Udělení občanství Hugo Salmovi ale zamítlo. Potomkům šlechtického rodu už dříve úřady vydaly několik set hektarů lesních pozemků na Blanensku.