Vzpomínky na minulost: Od továrny K. & R. Ježek po Adast IV. díl

BLANSKO - V letošním roce to bude 170 let, co byl v Blansku položen základ ke  vzniku firmy K. & R. Ježek. Dnes však, bohužel, tato továrna jako taková neexistuje. Přesto si zaslouží připomenutí, a to nejen pro svoji dlouholetou historii, kdy prošla lepšími i horšími obdobími, změnami názvu a vlastníků, bohatým výrobním programem (od jednoduchých strojů ke strojům s elektronikou), ale i pro přínos československému i českému strojírenství.

VÝVOJ  POČTU  ZAMĚSTNANCŮ  PO  2. SV. VÁLCE

V dalších letech je uváděn jen celkový počet osob takto: 1996 - 550, 1997 - 480, 1998 - 472, 2000 - 356, 2001 - 380, 2002 -228 a konečně v roce 2004 - 80 osob

Z uvedeného přehledu je zřejmý pokles počtu zaměstnanců, který predikuje menší výrobu, menší příjmy a ekonomický úpadek. Počty nemusejí být zcela přesné, neboť může jít o počátek roku, konec roku, nebo průměrný evidenční stav.   

OCENĚNÍ  ZÁVODU  A  JEHO  VÝROBKŮ

Za svoji poválečnou éru získal závod řadu ocenění, z nichž uvádíme:

1950 -  dodatek  k názvu  podniku  -  Závod Rudého práva,

1965 -  ocenění  Závod XII. sjezdu KSČ,

1966 -  Řád práce  ke 120. výročí založení závodu,                           

1977 -  řezačka MJ 46 -1 byla oceněna ministerstvem strojírenství jako     Výrobek roku,

1978 -  1. stupeň jakosti pro řezačku MM 58 - 1,

1979 -  1. stupeň jakosti pro řezačky MJ  46-1, MM  58-1, MS 115 S,

1980 -  1. stupeň jakosti pro řezačky MM  58-1 a MS 115 S

1980 -  Cena A. Zápotockého pro kolektiv vývojových pracovníků konstrukce.            Ve zdůvodnění se uvádělo, že cena byla udělena za dlouholetou významnou a úspěšnou tvůrčí práci na řezačkách papíru Adast Maxima, zejména za dosažení vysoké bezpečnosti práce.  Podíl na ocenění měli i pracovníci Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (VÚBP) v Praze.

1981 -  Zlatá  medaile pro řezačku MS 80 R na výstavě EMBAX  PRINT   Brno,

1982 -  1. stupeň jakosti pro řezačky MM  58-1 a MS 80 R,

1983 -  1. stupeň jakosti pro řezačky MM  58-2, MS 80 R a MS  115-1,    

1985 -  1. stupeň jakosti pro řezačky MS 80 E, MS 80 R a MS 115-1Maxit,

1986  - 1. stupeň jakosti pro řezačku MS 80 R,

1998  -  Zlatý  EMBAX  PRINT pro řezačku MS 80 DS,

2001  -  Zlatý  EMBAX  PRINT pro řezačku MS 62 PH,

PŘÍČINY  NESLAVNÉHO  KONCE

Pochopitelně se na závěr vzpomínek tlačí na mysl otázka, jak a proč došlo k tomu, co se stalo. Je zřejmé, že každé proč má své proto. Přesná odpověď nebude nejspíš nikdy známa.  Nicméně lze alespoň naznačit možné příčiny konce.  Uvedeme je jen výčtově a pořadí bodů není relevantní.       

Počátek pádu je možné hledat již v období před rokem 1989, zejména v 80. letech minulého století, kdy se objevily určité problémy.

Konec ADASTu Adamov ovlivnila významně konverze zbrojní výroby, čili ukončení vojenské výroby, dále kuponová privatizace, která vedla ke ztrátě  pobočných závodů ve Cvikově, Dobrušce, Poličce a Hynčicích, vstup nových lidí do managementu, představenstva a dozorčí rady, což platí i pro blanenský závod, a několikeré změny vlastníků podniku Adamov. Dalšími faktory mohly být:

posílení pozice konkurentů po vyhlášení konkurzu, pokles vývozu, pokles tržeb v tuzemsku v důsledku pronikání zahraniční konkurence na český a slovenský trh z důvodu vyšší produktivity zahraničních výrobků, jejich vyšší kvality a životnosti, zmenšující se rozdíl v cenách dovážených strojů a adamovských Dominantů, rychlejší vývoj a inovace zejména u německých konkurentů,  vyšší ekonomická (finanční) síla konkurence.

Konec ADASTu Blansko mohlo dále ovlivnit:

vliv ze strany mateřské akciové společnosti v Adamově, pokles poptávky po řezačkách papíru,

nezkušenost se zahraničním obchodem, neboť ADAST Blansko ukončil spolupráci s PZO KOVO a export si zajišťoval sám, ztráta trhů v bývalém Sovětském svazu, osoby v  managementu , představenstvu  a  dozorčí radě bez vztahu k oboru, firmě a Blanensku, nepřipravenost a nezkušenost řídících pracovníků na podmínky tržní ekonomiky, zejména v oblasti obchodní a ekonomické,

slabá finanční síla jak podniku (matky), tak dcery, kdy se nepodařilo najít silného zahraničního investora a řada dalších.

Dodejme, že v roce 2001 činil hospodářský výsledek (HV) ADASTu   Blansko minus 160 milionů Kč.  U mateřské a. s. Adamov byly výsledky také špatné. V roce1998 byl HV +27,9 mil. Kč, v roce 1999 +1,4 mil. Kč, ale v roce 2001 pak  -391,3 mil. Kč.   Vysoká zadluženost mateřské a.s. vznikla v letech 1996 až 2000 z důvodu vydání emise dluhopisů ve výši 300 milionů Kč, splatné v roce 2000. V roce 2003 dlužil ADAST Adamov cca 1 miliardu korun!

Vraťme se ještě k ADASTu Blansko.  Denní tisk v roce 2007 uvedl, že správce konkursní podstaty si za pět let určil odměnu 7,23 mil. Kč (pochopitelně brutto).  Věřitelé požadovali 161,5 milionů Kč, ale k vyplacení pohledávek zbylo 4,54 mil. Kč. Pro ilustraci uveďme, že základní jmění ADASTu Blansko v roce 1997 činilo 136,601 mil. Kč.                               

ZÁVĚREM

Téměř každý konec je smutný, špatný konec je ještě smutnější. Bylo to tak i v tomto případě.  I když  jsem byl již desítky roků mimo závod  i podnik, přesto jsem z povzdálí  jak Adamov,  tak  Blansko sledoval.

A tak nezbývá než vzpomínat, neboť „jen vzpomínky nám zůstanou. . . . .“ Za sebe mohu říci, ačkoliv jsem  závod po odchodu nikdy nenavštívil, nikdy jsem na něj nezapomněl.

Je třeba vzdát poctu všem bývalým poctivým zaměstnancům, kteří se více či méně přičinili o dobré jméno závodu, tedy těm, kdo měli pozitivní vztah k práci i závodu, ať v něm pracovali celý život, či jen několik roků.

Především je třeba ocenit práci konstruktérů, u kterých vznikají výrobky, technologů, kteří připravovali výrobu a zaváděli nové postupy, metody a zejména od 70. let minulého století  NC a CNC stroje.   Zapomenout se nemůže na zásobovače, a to především v letech, kdy se materiál a subdodávky musel doslova shánět. A výroba by nemohla být prováděna bez šikovných rukou dělníků v obrobně, montáži a slévárně. Ale i ostatní útvary přispívaly, neboť bez nich to také nejde.  Strojírenská továrna je celek lidí, z nichž každý má svoji roli,  pouze  jejich význam je rozdílný.

POUŽITÉ PRAMENY A INFORMACE

Bránský, J.: Ježkové z Blanenska. Brno, Host 2007

Daniel, J.: 5o  let výroby strojů pro polygrafický průmysl v Dobrušce. Dobruška 2006

Kreps, M.: Dějiny  adamovských  železáren a strojíren do roku 1905. Brno, Blok 1976

Valášek, H., Mariánková, J.: Dějiny adamovských železáren a strojíren v letech 1905 až 1945. Brno, Blok 1987

Hlaváč J.: Z historie rodu Ježků a Adastu Blansko. Blansko 1991

Šrámek, J.: Z historie rodu K. & R. Ježek. Blansko, Městská knihovna Blansko 2002

Brno- město a okolí. Brno, Národohospodářská propagace v Brně 1938

Okresní noviny „Nový život“ a „Týden u nás“

Podnikový časopis AS Adamov „Směr“

Dokumenty AS Adamov pro valné hromady akcionářů

Propagační materiály AS Adamov a AS Blansko

Denní tisk

Osobní archiv a vzpomínky autora

Osobní archiv Františka Nováka

Wikipedie

Od továrny K. & R. Ježek po Adast III. díl

Od továrny K. & R. Ježek po Adast II. díl

Od továrny K. & R. Ježek po Adast I. díl