NÁZORY ČTENÁŘŮ: Máme tady zas, skvělý „letní čas“

Dostavil se podzim a s ním pro některé radostná událost, která se s železnou pravidelností opakuje již od roku 1979. Ale nyní vážně. Totiž v neděli 29.10. tr. jsme podle vládního nařízení byli povinni ve tři hodiny ráno nastavit všechny hodiny na druhou ranní.

Pro nezasvěcené čtenáře jen podotýkám, že tohle vládní nařízení se opírá o § 1 zákona č.54/1946 Sb.  Takovou tradici si můžeme odpustit, zvláště když „letní čas“ (dále jen LČ) nic nepřinesl, úspory nejsou a nikdy nebudou.

Opak je totiž pravdou, po každé změně času na hodinách má minimálně 40 procent našich spoluobčanů, dětí a mládeže zdravotní problémy. Potíže s usínáním, celková únava a výsledkem je nepozornost v zaměstnání, za volantem vozidla nebo při vyučování. Jistě, nakonec si zvykneme, někdo dříve, někdo za pár měsíců. Skutečně si musíme zvykat a proč?

Do vlády v roce 1978 od odborníků šla informace, že LČ nepřinese úspory el. energie, přesto se vyhlašoval opak. Doposud úspory nikdo nevyhodnotil z jednoduchého důvodu, protože prostě nejsou a být ani nemohou. Příroda si nedá poroučet, poroučet a stydět by se měli všechny vlády, které svým občanům nařizují nesmyslné pootáčení hodinami dvakrát ročně.

Existuje řada odborných studií a vyjádření odborníků na zdravotní potíže, které změna času způsobuje. Pacient potom nejde k lékaři s LČ, ale stěžuje si na nevolnost, nespavost, únavu. Tyto a další problémy (např. únavou způsobené dopravní nehody) nechtějí slyšet zastánci změn času na hodinách.

Jejich postoj slyšíme: „Ranní vstávání mně nevadí a mám o hodinu delší odpoledne, užívám si sluníčka, mohu být delší čas v přírodě“.  Když dotyčnému sdělíme, že si asi nevšiml, že od roku 1990 si může každý (kromě dětí a mládeže školou povinných) ulehat a vstávat kdy a jak chce, nedočkáme se rozumné odpovědi.

Přitom po zrušení LČ by byli všichni spokojeni. Část populace schvalující natáčení hodin sem a tam nastoupí do zaměstnání o hodinu dříve, mohou třeba i o tři a nechť si užívají delší odpoledne. Den má stejně jen 24 hodin, třeba jim potom dojde, že jako „delší“ odpoledne je na úkor spánku. Naši předkové v 19. století spávali v průměru 9 až 11 hodin a všechno stihli. Postavili železnice, divadla, vodovody, atd.

A právě děti školou povinné jsou zasaženi změnami nejvíc. Od března do října, kromě prázdnin, musí, ano musí denně vstávat o hodinu dříve. Zrovínka dnes mi paní učitelka k tomuto podotkla, že o školní družiny je velký zájem. Začínají již od 6.00 hod., což je podle přírody čas 5.00 hod. Děti ve věku 6 a více let tak musí vlastně ráno vstávat po čtvrté hodině ranní! V mateřských školách je postup podobný.

Nemusíte být odborníkem ve zdravotnictví, ale jistě zdravým rozumem chápete, že takový životní styl určitě zanechá na zdraví populace stopy. Od lékařů víme, že časné vstávání se později projeví v mozkových příhodách, tromboembolických nemocech, atp.

Obracím se na všechny rodiče a prarodiče s otázkou, jaké oni mají zkušenosti s nastavením času dvakrát ročně. Tzv. „letní čas“ a/nebo „zimní čas“ se mi příčí uvádět, protože máme čtvero ročních období. Jaro a podzim jsou krásná období, nebýt oněch nesmyslných změn na hodinách. Jak dlouho ještě...?