Postřehy poslance Lubomíra Toufara ze sněmovny

Jsou tu mé poslední letošní postřehy z Poslanecké sněmovny. 53. schůze začala 29. listopadu a trvala dva týdny. Dnes bych se chtěl věnovat nejdůležitější události této schůze, kterou je podle mne, vedle odhlasovaného rozpočtu, schválení takzvaného protikuřáckého zákona.

Už jsem se zde o tomto zákonu zmiňoval, jedná se však o natolik důležitou normu, že si to jistě zaslouží ještě pár vět. Zákon byl schválen napodruhé. Napoprvé se to nepovedlo, protože pozměňovací návrh Marka Bendy (ODS) o kuřárnách bez jídla a bez obsluhy způsobil koaliční roztržku. Naštěstí už se snad nedozvíme, jak by ty „oddělené místnosti bez jídla a obsluhy“ vypadaly, ale jsme v Čechách a mnozí z nás si to jistě dovedou představit.

Z důležitých pozměňovacích návrhů prošel jediný, a to ten o zrušení povinnosti prodávat jeden nealkoholický nápoj levněji než nejlevnější alkoholický. To je ale úspěch, protože pozměňovacích návrhů byla více než stovka. Dá se to dokonce vnímat jako prohra lobbistů.

Jak řekl po hlasování premiér Sobotka (ČSSD): „Jsem rád, že jsme Českou republiku zařadili mezi civilizované státy, které chrání zdraví našich občanů a je kvůli tomu ochotna omezit komerční zájmy".  Ve stejném smyslu se pak vyjádřil i čerstvý ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD): „Snahy regulovat kouření na veřejnosti se v Česku datují už od 90. let. Jsem rád, že konečně vyhrála ochrana zdraví před lobby.“

Odpůrci zákona samozřejmě očekávatelně argumentovali osobní svobodou. V tomto smyslu například ještě tentýž den napadal zákon v Událostech a komentářích známý senátor a kuřák Jaroslav Kubera (ODS). Zastánce zákona nazýval „dobro trusy“ a „Koniáši“ a svou nekompromisnost dokazoval i tím, že v přímém přenosu kouřil. Ale jak řekl John Stuart Mill: „Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého“ a doma kuřákům přeci nikdo v kouření nebrání a i pan senátor bude muset chtě nechtě uznat, že svět se mění. Někdy k lepšímu, někdy k horšímu. Tentokrát je to naštěstí ta první varianta. Jsme poslední vyspělou evropskou zemí, která takový zákon přijala, ale jak se říká, lepší pozdě než nikdy. I díky tomuto zákonu přijde dnešním dětem až vyrostou naprosto přirozené, že se v restauracích nekouří a i díky tomuto zákonu možná mnohé děti až vyrostou nezačnou kouřit. Proto jsem také bez váhání pro něj zvedl ruku.
A ještě jako obvykle pár citátů od poslaneckého mikrofonu.
„Dámy a pánové, pokud normální psychicky zdravý člověk kouká na to, co se tady odehrává od deváté hodiny, tak si musí říct, že bychom to opravdu měli vzít zkratkou do Bohnic,“ pravil František Laudát (TOP 09) v reakci na Martu Semelovou (KSČM), která spílala ministru Hermanovi (KDU-ČSL) za to, že přijal cenu česko-německého porozumění.
A ještě jednou František Laudát: „Tak jenom technicky chci připomenout - už je precedenční rozhodnutí mandátového a imunitního výboru, že lze urážet stranu, ale nelze urážet jedince. Takže pokud budete chtít někoho poslat do háje nebo ještě někam jinam, tak urážejte stranu, nikoliv jednotlivce, abyste nemuseli platit peníze. To jenom tolik.“
A poslední perlička patří dnes Janě Černochové (ODS): „Já bych chtěla doporučit panu premiérovi, aby napsal Ježíškovi buďto o naslouchátko anebo o překladač, protože mám pocit, že pokaždé když se ho někdo na něco ptá, tak odpovídá úplně, ale úplně na něco jiného.“
Vážení čtenáři, doufám, že jste zvládli předvánoční shon bez příslovečných Bohnic, že jste rádi, že mandátový a imunitní výbor ke svému životu nepotřebujete a že většina z Vás nalezne pod stromečkem něco jiného než naslouchátko nebo překladač. Všem, kteří tento rok četli mé příspěvky, děkuji za pozornost.

Krásné a spokojené prožití vánočních svátků a vše dobré v roce 2017 Vám i Vašim blízkým přeje
Lubomír Toufar, poslanec PSP ČR za ČSSD